«MAR APR May 5 «2011 2014 2015 2 captures 5 Mar 11 - 5 Apr 14

Close Help

1. Schemata výpočtů typu "A" a "B"
2. Postup výpočtu typu "A" - staticky dobře uložená tělesa
3. Postup výpočtu typu "B - neuložená tělesa

1. Schemata výpočtů typu "A"a "B"
 

Poznámky:

• Písmena M, E, R, F, vyskytující se v extenzích jmen souborů, musí být psána s velkými písmeny.
• Před aplikací programu HEIG musí být provedena faktorizace resultující matice. Její výsledek je uložen pro případ "A" v souboru name.EQ1, pro případ "B" v name.DQ1 (program HFRO, ref. VSTUPY, SHIFT > 0). V případě "A" se SHIFT nepoužívá.
• Program HEIG vytváří soubor name.EIG.
• Po ukončení výpočtu tímto programem může být tento soubor kopírován na name.EJG a program HEIG znovu vyvolán s KREST = 2 (restart). Tak lze zkrátit exekuční časy úloh, jejichž výpočtové modely mají stejnou topologii a posuvové okrajové podmínky.

2. Postup výpočtu typu "A" - staticky dobře uložená tělesa

1) příprava výpočtu: Řešení úlohy musí předcházet výpočet v rozsahu prvních čtyř programů podle kapitoly LINEÁRNÍ ELASTO-STATICKÁ ÚLOHA.
Řešení úlohy je vázáno následujícími omezeními:
i) lze využít všech typů konečných prvků s výjimkou sandwichového spojení a tepelného přechodového odporu (ref. A14; tyto speciální prvky jsou určeny pro výpočty vedení tepla).
ii) nelze použít podmínku obecné periodicity (ZPRACOVÁNÍ SÍTĚ).
První dva programy zkontrolují a uspořádají podstatný objem dat popisujících výpočtový model dynamické úlohy.
Třetí program se použije k sestavení matic tuhosti jednotlivých prvků. Na pravé straně - tj. zatěžovacím stavu - v tomto případě nezáleží, lze proto v AS 1 uvažovat jen veličiny, specifikující materiálové vlastnosti a posuvové okrajové podmínky (ref. VSTUPY).
Ve výstupním protokolu name.o4 je vhodné zkontrolovat, zda je zabráněno pohybu tělesa jako tuhého celku (hlášení pivotů menších než PIVAL, ref. VSTUPY).

program: RMD2/3, RPD2/3, SRH2/3, FEFS (2/3 ... 2D/3D úloha)
vstupy: name.i1, name.i2, name.i3, name.i4
+ binární soubory generované postupně předchozími programy.
protokol: name.o1, name.o2, name.o3, name.o4
výstupy: binární soubory
detaily: kapitoly LINEÁRNÍ ELASTOSTATICKÁ ÚLOHA, ZPRACOVÁNÍ SÍTĚ, ref. příručka VSTUPY (name.i1, name.i2, name.i3,name.i4) a přílohy A, B, C).
 

2) výpočet matic hmotnosti: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iM.
Program HMOT lze použít i před programem FEFS, avšak pouze po úspěšném zpracování prvních tří programů RMD2/3, RPD2/3, SRH2/3.
Program HMOT generuje konsistentní (a tedy positivně definitní) matice hmotnosti jednotlivých prvků.

program: HMOT (společný pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iM
+ binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oM
výstupy: binární soubory (mj. name.EMM z HMOT)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iM).
 

3) výpočet vlastních čísel, vektorů a frekvencí: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souborů name.iE a name.iF. Program HEIG vypočte metodou iterace podprostoru NROOT vlastních párů (vlast. vektorů a čísel). Program HFRQ ukládá pro každý z NROOT vlastních párů v_i, l_i, vypočtených programem HEIG, dva záznamy do binárního souboru name.FRQ. Liché záznamy obsahují normalizované vlastní vektory v_i, sudé záznamy jim příslušející vlastní frekvence f_i ; l_i=(2pf_i)² = w_i²; (stejnou strukturu má též soubor name.S, viz programy HNEW, HMOD nebo STAB).

program: HEIG, HFRQ (oba jsou společné pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iE, name.iF
+ binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oE, name.oF
výstupy: binární soubory
(mj. name.EIG z HEIG a name.FRQ z HFRQ)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iE, name.iF).
 

4) výpočet deformací a napětí: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souborů name.i5 (klíč KPROB =1, ref. příručka VSTUPY) a binární soubor name.FRQ se přejmenuje/zkopíruje na name.S.

Cílem je v daném případě ASCII soubor name.STR, zpracovatelný grafickým procesorem GFEM.

program: STR2/3
vstupy: name.i5 + binární soubory generované předchozími programy (mj. name.S).
protokol: name.o5
výstupy: name.STR
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.i5).

3. Postup výpočtu typu "B" - neuložená tělesa

1) příprava výpočtu: Řešení úlohy musí předcházet výpočet podle tří programů podle kapitoly LINEÁRNÍ ELASTOSTATICKÁ ÚLOHA.

Řešení úlohy je vázáno stejnými omezeními jako v případě "A":
i) lze využít všech typů konečných prvků s výjimkou sandwichového spojení a tepelného přechodového odporu (ref. A14; tyto speciální prvky jsou určeny pro výpočty vedení tepla).
ii) nelze použít podmínku obecné periodicity (ZPRACOVÁNÍ SÍTĚ).
První dva programy zkontrolují a uspořádají podstatný objem dat popisujících výpočtový model dynamické úlohy.
Třetí program se použije k sestavení matic tuhosti jednotlivých prvků. Na pravé straně - tj. zatěžovacím stavu - v tomto případě nezáleží, lze proto v AS 1 uvažovat jen veličiny, specifikující materiálové vlastnosti a posuvové okrajové podmínky (ref. příručka, VSTUPY name.i2).

2) výpočet matic hmotnosti: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iM.

program: HMOT (společný pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iM
+ binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oM
výstupy: binární soubory (mj. name.EMM z HMOT)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iM).
 

3) faktorizace matice S(K +SHIFT×M): Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iR. Symbol S(.) značí, že se jedná o celkové (nikoli prvkové) matice. Volbou SHIFT > 0 lze dosáhnout positivní definitnosti této matice v případě, že S(K) je pouze positivně semidefinitní (konsistentní matice hmotnosti M jednotlivých prvků jsou positivně definitní).

program: HFRO (společně pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iR
+ binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oR
výstupy: binární soubory (mj. name.DQ1)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iR).
 

4) výpočet vlastních čísel, vektorů a frekvencí: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souborů name.iE a name.iF. Při SHIFT>0 pracuje HEIG s name.DQ1 (zatímco v případě SHIFT=0 s name.EQ1). Vlastní čísla l stanovuje ze vztahu l =l_SHIFT -SHIFT, takže volné těleso má nulu násobným vlastním číslem.

program: HEIG, HFRQ (oba jsou společné pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iE, name.iF
+ binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oE, name.oF
výstupy: binární soubory (mj. name.EIG z HEIG a name.FRQ z HFRQ)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iE, name.iF).
 

5) výpočet deformací a napětí: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.i5 (klíč KPROB= 1, ref. příručka VSTUPY) a binární soubor name.FRQ se přejmenuje/zkopíruje na name.S.

Cílem je v daném případě ASCII soubor name.STR, zpracovatelný grafickým procesorem GFEM.

program: STR2/3
vstupy: name.i5 + binární soubory generované předchozími programy (mj. name.S).
protokol: name.o5
výstupy: name.STR
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.i5).