|
|
Close Help | ||||||||||||||
Spuštění úlohy vedení tepla předpokládá zadaný materiál a nastavené teplotní okrajové podmínky. Pokud materiál nebyl zadán, neprovede se export do pracovních souborů PMD.
Pro spuštění úlohy vedení tepla musí být v atributech nastaveno spuštění teplotní úlohy (Run temperature task). Teplotní úloha může být stacionární lineární, stacionární nelineární a nestacionární.
Tato úloha nemá nastavitelné parametry. Každému zatěžovacímu stavu přísluší právě jeden záznam v souboru teplot, kterým je stacionární teplotní pole.
Je nutno zadat okrajové podmínky - počáteční teploty v uzlech. V případě stejné teploty zadáváme tuto teplotu číselně (u prvků typu semi-loof zadáváme ještě přírůstek po tloušťce), nebo můžeme zadat na odkaz teplot v uzlech (soubor name.IC, což je přejmenovaný soubor name.TEM vzniklý z předchozího teplotního výpočtu).
Řídící parametry:
NSAX - maximální počet postupných aproximací před spuštěním nového přímého chodu (eliminace) (10 až 20)
NSTEPX - maximální počet časových kroků (pro automatické nastavování délky kroku), když NSTEPX je menší
než nula, nepoužije se akcelerace "line search"
ERAL - kriterium konvergence pro residuum (0.00001 až 0.01)
EDIF - kriterium konvergence pro maximální změnu teplot během poslední iterace ve [°C] (1 až 5)
Každému zatěžovacímu stavu přísluší právě jeden záznam v souboru teplot, kterým je stacionární teplotní pole.
U nelineární úlohy je nutné vyjádřit všechny veličiny (okrajové podmínky a materiálové vlastnosti) pro výsledné uzlové teploty, které však nejsou předem známy. Z toho důvodu se řešení koriguje modifikovanou, příp. akcelerovanou (NSTEPX > 0) N-R metodou. Kriteriem konvergence je malá změna teplot ve dvou po sobě následujících iteracích a zároveň velikost residua.
Pokud je konvergence pomalá, je možné sestavit novou matici soustavy vypočtenou pro momentální aproximaci teplot. Tento postup však vyžaduje novou eliminaci, která je časově velmi náročná. Parametr NSAX určuje počet postupných aproximací, po kterých se vytvoří nová matice soustavy, nedošlo-li doposud ke konvergenci.
Hodnota NSTEPX slouží jen k omezení maximálního času řešení. Pokud je vyčerpán dovolený počet časových kroků, program se zastaví.
Je nutno zadat okrajové podmínky - počáteční teploty v uzlech. V případě stejné teploty zadáváme tuto teplotu číselně (u prvků typu semi-loof zadáváme ještě přírůstek po tloušťce), nebo můžeme zadat na odkaz teplot v uzlech (soubor name.IC, což je přejmenovaný soubor name.TEM vzniklý z předchozího teplotního výpočtu).
Řídící parametry:
INT3 - pořadové číslo integračního (časového) kroku, od kterého se má pokračovat s KREST = 3.
Jestliže KREST = 1, zapíše se INT3 = 0
NSAX - maximální počet postupných aproximací před spuštěním nového přímého chodu (eliminace) (10 až 20)
NSTEPX - maximální počet časových kroků (pro automatické nastavování délky kroku), když NSTEPX je menší
než nula, nepoužije se akcelerace "line search"
TIMS - čas od kterého začíná řešení
ERAL - kriterium konvergence pro residuum (0.00001 až 0.01)
EDIF - kriterium konvergence pro maximální změnu teplot během poslední iterace ve [°C] (1 až 5)
TOL - tolerance chyby v jednom časovém kroku [°C], využívaná pro automatické nastavování délky kroku
(1 až 10)
DTRUN - elementární časový krok v [s]
KAPPR - klíč postupných aproximací (0,1)
KAUTO - klíč automatické inkrementace (0,1)
KPRED - klíč predikce termofyzikálních vlastností (0,1)
Pro první spuštění (vytvoření matice soustavy musí být označeno nové spuštění úlohy (new restart) v atributech teplotní úlohy. Pokud už matice soustavy je vytvořena a soustava se nemění (mění se pouze zatížení - pravá strana soustavy), je z hlediska doby výpočtu vhodné spouštět úlohu bez nového spuštění úlohy.
Každému zatěžovacímu stavu přísluší tolik záznamů v souboru .TEM, kolik bylo provedeno integračních kroků.
Časový krok: Řešení sleduje v čase posloupnost zatěžovacích stavů. Každému zatěžovacímu stavu musí být nestacionárním řízením přiřazena hodnota času, do kterého momentální předpis platí. Jakmile je tohoto času dosaženo, nahradí se dosavadní předpis novým zatěžovacím stavem.
Hodnota step je uživatelem předepsaná délka integračního kroku. Zadává se v nestacionárním řízení. Tato délka může být v každém zatěžovacím stavu různá. Změna integračního kroku vyžaduje nový přímý chod.
