| Cílem studie bylo zkoumat vztah mezi dlouhodobou ztrátou práce, kvalitou života a věkem, pohlavím, vzděláním a délkou ztráty práce. K měření subjektivního hodnocení kvality života bylo použito metody SEIQoL (O´Boyle, McGee, Joyce, 1994) formou strukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek zahrnoval 966 dlouhodobě nezaměstnaných, 949 zaměstnaných, 22 bezdomovců a 20 nezaměstnaných matek po mateřské dovolené. Výsledky výzkumu prokázaly: 1. V profilu kvality života zaměstnaných i nezaměstnaných respondentů jsou významné stejné životní oblasti v pořadí důležitosti - rodina, zdraví, práce, duševní pohoda a vztahy mezi lidmi. U lidí bez domova a nezaměstnaných matek po MD bylo preferováno odlišné pořadí životních oblastí, podmíněné jejich životní situací. 2. Vlivem ztráty práce nabývají důležité životní oblasti rozdílné relativní četnosti sémantických významů i odlišné pořadí. 3. Dlouhodobá ztráta práce negativně ovlivňuje celkové subjektivní hodnocení kvality života, spokojenost s jednotlivými oblastmi života a hodnocení smysluplnosti života. 4. Korelační analýzy potvrdily u zaměstnaných i nezaměstnaných statisticky významné souvislosti mezi oblastmi kvality života, spokojenosti s nimi a proměnnými věkem, pohlavím, vzděláním a délkou ztráty práce. 5. Délka nezaměstnanosti výrazně negativně koreluje se vzděláním. 6. Nezaměstnaní muži se obtížněji než ženy vyrovnávají se ztrátou finančního zázemí. Ztrátu práce významně častěji kompenzují zájmy a koníčky. 7. U věkově starších mužů má s rostoucí délkou nezaměstnanosti prožívání ztráty práce tíživější dopad na smysluplnost života, než u ostatních nezaměstnaných. 8. Výsledky ANOVY potvrdily statisticky významné rozdíly v průměrných hodnotách kvality života pro jednotlivé životní oblasti a spokojenosti s nimi, a to jak mezi muži a ženami (bez ohledu na zaměstnanost), tak i mezi nezaměstnanými muži a ženami. |
