Nový mikroskopický systém ve Fyziologickém ústavu AV ČR
4.6.2014
Fyziologický ústav AV ČR realizoval v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost projekt Mikroskopický systém (CZ.2.16/3.1.00/28034). Finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla využita na pořízení systému fluorescenční konfokální mikroskopie pro zobrazování genové exprese a zprostředkovaně i aktivity nervových buněk. Systém slouží k analýze fixovaných vzorků tkání a též ke sledování exprese během delšího časového úseku (24–48 h) v tkáňových kulturách živých buněk. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
UV světlo umožňuje detekci syndromu bílého nosu u netopýrů
4.6.2014
Vědecký tým z České republiky a USA objevil šetrný a zároveň účinný způsob jak diagnostikovat u zimujících netopýrů syndrom bílého nosu. Badatelé, kteří pracují na problematice šíření a dopadů této závažné nemoci netopýrů, mohou od nynějška využívat novou metodu pro identifikaci postižených netopýrů – ultrafialové (UV) světlo. Pokud se UV světlem prosvítí křídlo postiženého netopýra, můžeme pozorovat charakteristickou oranžově-žlutou fluorescenci. Toto zbarvení vzniká v místech mikroskopických změn kůže. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Fyziologický ústav AV ČR oslavil 60. výročí svého založení
28.5.2014
Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR, význačná česká výzkumná instituce v oblasti fyziologie a patofyziologie živočichů a člověka, oslavil ve středu 28. května 2014 60. výročí svého založení. Svátečního odpoledne v areálu biomedicínských ústavů AV ČR v Praze v Krči se zúčastnil i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté. U příležitosti jubilea předala ředitelka FGÚ AV ČR RNDr. Lucie Kubínová, CSc., pamětní listy mimořádným osobnostem spojeným s minulostí i současností ústavu. Nad významem FGÚ AV ČR se poté ve svých vystoupeních zamysleli prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., a Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
Změna klimatu zapříčiní nižší výnosy pšenice v Evropě
26.5.2014
Vědci z centra CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vedli mezinárodní studii, jejíž výsledky uveřejnil v pondělí 26. května 2014 prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Climate Change. Tento výzkum poprvé systematicky analyzoval změnu v četnosti výskytu významných meteorologických extrémů, které zásadně ovlivňují výnosy polních plodin. Závěry studie nabízejí informace využitelné pro aplikaci vhodných pěstitelských adaptačních strategií. Studie vysílá signál, že v budoucnosti musíme očekávat vyšší frekvenci výskytu ročníků s nízkými výnosy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Mimořádný objev nového fotosyntetického organismu
13.5.2014
Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).
Čeští vědci zcela mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů
13.5.2014
Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.
Hodnoticí systém negativních dopadů invazí nepůvodních druhů
12.5.2014
Návrh ekologů z AV ČR otevírá cestu k Černému seznamu IUCN
Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se nyní podíleli na publikaci v prestižním časopise PLOS Biology, která navrhuje hodnoticí systém různých typů těchto impaktů (viz abstrakt).
Odhalení památníku Juliu Sachsovi s doprovodnou výstavou
6.5.2014
Památník zakladateli moderní rostlinné fyziologie Juliu Sachsovi byl v úterý 6. května 2014 slavnostně odhalen před budovou Přírodovědecké fakulty (PřF) UK ve Viničné ulici v Praze. Akce se konala pod záštitou děkana PřF UK RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. V návaznosti na ni se pak pod záštitou prorektora Univerzity Karlovy doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., uskutečnilo ve velkém sále Novoměstské radnice odborné kolokvium. Na závěr slavnostního dne se konala vernisáž výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ v sídle Akademie věd ČR v Praze, tentokrát pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.
Nové poznatky o akutní myeloidní leukémii
5.5.2014
Objev molekulárních genetiků z AV ČR
Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR ve spolupráci s několika prestižními pracovišti v USA a Holandsku objasnili mechanismus vzniku jednoho typu leukémií a identifikovali látky, které by v budoucnu mohly napomoci k účinnější léčbě této zhoubné choroby. Výsledky byly publikovány ve významném mezinárodním hematologickém časopise Haematologica (viz abstrakt). Nové poznatky přispívají k objasnění zmíněných procesů v organismu na molekulární úrovni a popisují inhibitory histon deacetyláz jako slibné kandidáty v léčbě jednoho ze subtypů akutní myeloidní leukémie.
Čeští vědci zpřesnili objev nositele Nobelovy ceny v oblasti fungování enzymů
24.4.2014
Skupina vědců z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR v čele s Jiřím Damborským a Martinem Hofem experimentálně prokázala, že funkci enzymů ovlivňuje nejen jejich struktura, ale také jejich vlastní dynamika a vliv okolního prostředí. Enzymy jsou důležité přírodní látky, které urychlují chemické reakce. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology (viz abstrakt). Čeští vědci tak významně přispěli k poznání molekulární podstaty těchto procesů a především zpřesnili již 120 let známou hypotézu nositele Nobelovy ceny Hermanna Emila Fischera, že funkce enzymu je určována jeho strukturou.
CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny naplno zahajuje svoji činnost
18.4.2014
Nově vybudované vědecké centrum excelence CzechGlobe, které je součástí Akademie věd ČR, bude slavnostně otevřeno v úterý 29. 4. 2014 v Brně. CzechGlobe je jedním z osmi úspěšných projektů Operačního programu VaVpI (Výzkum a vývoj pro inovace) podporujících vznik Evropských center excelence financovaných z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpočtu. Jde o moderní výzkumnou infrastrukturu umožňující komplexní výzkum problematiky globální změny. Vědecká práce se zde soustředí na tři základní komponenty působení globální změny – na atmosféru a klima, ekosystémy a socio-ekonomické systémy.
V průhonickém zámku vznikla Galerie NATURA
10.4.2014
Botanický ústav Akademie věd ČR otevřel v průhonickém zámku nový výstavní prostor – Galerii NATURA. Má odrážet přírodní rámec jejího okolí a také vyjadřovat snahu kurátorů „vystavovat umění osobité, nepodbízející se běžným trendům ani populismu, ba naopak – vyznačující se silným ,naturelem´“. Galerie NATURA zahájila svou činnost v úterý 1. dubna 2014 vernisáží výstavy známého klatovského sochaře Václava Fialy a jeho hostů, jejichž díla se snaží komunikovat s autorovým uměleckým názorem. Návštěvníci mohou galerii navštívit v otevírací době Průhonického parku. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Třeboňští vědci učinili významný krok ve výzkumu fotosyntézy
8.4.2014
Publikace v prestižním časopise Plant Cell
Jihočeští vědci objasnili zrod fotosystému 2, což je složitý bílkovinný komplex přítomný v buňkách rostlin, řas a sinic. Jeho funkce je zcela zásadní pro proces fotosyntézy, a tím fakticky pro udržení života na naší planetě. Nicméně zatím nebylo příliš jasné, jak je takto komplikovaný komplex, který kromě řady bílkovin obsahuje také chlorofyl a karotenoidy, tvořen v buňkách. Výrazný krok k pochopení tohoto procesu učinili vědci z třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
