Petr Koťátko

1. Výběrová bibliografie
2. Texty ke stažení
3. Anotace

• Zur Kant's Auffassung der Einheit der Natur und Notwendigkeit der Naturgesetze, Wissenschaftliche Zeitschrift der F.Schiller Universitat in Jena, 3/1985, s. 309-314;
• Over and Over Again: What Is a Speech Act?, Teorie rozvoje vědy, 4/1986, s. 15-162;
• K některým filosofickým problémům teorie predikace, Filosofický časopis, 3/1987, s. 344-362;
• Das logische Apriori bei Kant und im dialektischen Materialismus, in: G. Pasternack (ed.), Philosophie und Wissenschaften: das Problem des Apriorismus, Verlag Peter Lang, Frankfurt a.M.- Bern - New York - Paris 1987, s. 83-94;
• Problém komunikativních aktů, jeho filosofické a obecně kulturní souvislosti, in: K problematice sociologie jazyka, Ústav pro filosofii a sociologii Československé akademie věd, Praha 1987, s. 112-143;
• The Speech Act Analysis and the Investigation of Human Nature, in: For a New Image of the World, Young Philosophers International Review, Praha 1988, s. 98-111;
• Trojí pojem soudu, Filosofický časopis 5/1989, s.577-590;
• Judgement as an Elementary Formation of Cognitive Thinking, Acta Analytica, 6/1990, s. 141-162;
• De Re - De Dicto: What Is Behind?, in: Logica 90, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, Praha 199O, s.39-54;
• Transzendentalphilosophie, IV, s. 611a-616b; Selbstbewusstsein, IV, s. 239a-248a; Antinomie, I, s. 147b-149b; Aporie, I, s. 156a-157a; Phaenomena/Noumena, III, s. 666a-667a; Prädikat/Prädikation, III, s. 836b-837b; stati pro Enzyklopädisches Wörterbuch zu Philosophie und Wissenschaften, ed. H.J.Sandkühler, F. Meiner Verlag, Frankfurt am Main 1990;
• Wittgenstein a karteziánský subjekt, Filosofický časopis 3/1992, s. 435-456;
• Intence a význam, Filosofický časopis 5/1993, s. 805-828;
• Frege, Tichý and the U.S. President, From the Logical Point of View, 2/1993, s. 28-42;
• Jazyk a teorie významu, in: Studie z filosofie vědy a jazyka, Filosofický ústav Akademie věd české republiky, Praha 1994, s.118-138;
• Frege's Sinn and Utterance Meaning, in: I.Max-W.Stelzner (eds.), Logik und Mathematik. Frege-Kolloquium Jena 1933, De Gruyter, Berlin-New York 1995, s.303-313;
• Definite Descriptions: The Nicest Vehicles of Reference I Know, in: Karlovy Vary Studies in Reference and Meaning, ed. J.Hill and P.Koťátko, Filosofia, Praha 1995, s. 184-214;
• Meaning and the Third Realm, in: Frege: Sense and Reference One Hundred Years Later, ed. J.Biro and Petr Koťátko, Kluwer Academic Publishers, Dordrecht-Boston-London 1995, s. 47-58;
• Poglady Davidsona na komunikacje i konwencje, in: U.Zeglen (ed.), Dyskusje z Donaldem Davidsonem o prawdzie, jezyku i umysle, Towarzystwo naukowe Katolickiego uniwersytetu Lubelskiego, Lublin 1996, s. 203-222;
• Strawson o subjekt-predikátovom vzťahu, úvodní studie ke knize P. F. Strawsona Indivíduá, Iris, Bratislava 1997, s. 27-38;
• Deskripce a reference, Organon F, 2/1997, s. 117-136;
• Význam a konvence, Filosofický časopis 4/1997, s. 559-584;
• Two Notions of Utterance Meaning, Proceedings of the Aristotelian Society III/1998, s. 225-239;
• Normativní pojetí významu promluvy a jeho konsekvence, in: K filozofii jazyka, vedy a iným problémom, zvláštní číslo časopisu Organon F, Bratislava 1998, s. 20-29;
• Moorův paradox a teorie mluvních aktů, in: J. Nosek (ed.), Myšlení v paradoxu, paradox v myšlení, Filosofia, Praha 1998, s. 57-71;
• Význam a komunikace, Filosofia, Praha 1998, 296 s.
• Davidson o autoritě první osoby, Filosofický časopis 2/1999, s. 215-226;
• Knowledge, Language and Logic: Questions from Quine, editor spolu s A. Orensteinem, Kluwer Academic Publishers, Dordrecht-Boston-London 2000;
• Intence, konvence a pravdivostní podmínky, Organon 4/1999, s. 322-337;
• Význam a rozumění, in: V. Havlík (ed.), Mezi jazykem a vědomím, Filosofia, Praha 1999, s. 21-32;
• Úloha jazykových konvencí v determinaci významu promluvy, in: J.Nosek (ed.), Konvence ve vědě a filosofii, Filosofia, Praha 2000, s. 27-35;
• Mutual Beliefs and Communicative Success, Teoria, Vol. 15, No. 39, Sept. 2000, s. 421-433;
• Struktura a teorie významu, Filosofický časopis 4/2000, s. 667-691;
• Interpretace jako sféra vstřícnosti, Kritický sborník XIX, 1999/2000, s. 32-41;
• Reference jako komunikativní fenomén, Organon F 2000, Príloha, s. 9-22;
• Interpreting Davidson, editor spolu s P. Paginem a G. Segalem, CSLI Publications, Stanford 2001
• Ke starým (i novějším) nárokům pojmu pravdy v teorii významu a interpretace, in: J. Nosek (ed.), Úvahy o pravdivosti, Filosofia, Praha 2001, s. 154-164
• Myšlení v kontextu: zdroje a hranice obsahu, FČ 3/2002, s. 429-458
• K dějinám ideje praktických základů myšlení a významu, in: J. Nosek (ed.), Milénium vědy a filosofie, Filosofia, Praha 2002
• Speech Acts, Commitments and Linguistic Tricks, in: J. Doubravová (ed.), Společenské hry, Fakulta humanitních studií ZČU, Plzeň 2003, s. 165-177
• Pojem a slovo: ke společenským parametrům myšlenkových obsahů, in: V. Havlik (ed.), Metoda, význam, intence. Popperovské motivy v současném filosofickém myšlení, Filosofia, Praha 2003, s. 221-237
• Putnam o vyrazech pro prirodni druhy, Filosoficky casopis 6/2003, s. 999-1005
• Komunikace a pravidla, in: A. Filacek (ed.), Veda, poznani, komunikace, Filosoficky ustav AV CR, Praha 2004, s. 93-104
• Text, dilo, interpretace: k implikacim Menardova pripadu, in: K. Cisar, P. Kotatko (eds.), Text a dilo: pripad Menard, Filosofia, Praha 2004
• Truth-Conditions and Literary Aspirations: Basic Correlations, in: G. Rossholm (ed.), Fiction and Perspective, Peter Lang Verlag, Frankfurt a.M. - New York - Paris 2004
• Jazyk a svět: přímočarý realismus, in: P.Sousedík (ed.), Jazyk, logika, věda, Filosofia, Praha 2005, s. 11-38
• Semideskripce, deskripce, identifikace a jazyková kompetence, in.: P. Sousedík (ed.), Jazyk, logika, věda, Filosofia, Praha 2005, s. 89-98
• Realismus a jazykový konstruktivismus, Organon F 12, No. 4, 2005, s. 377-396
• Putnam, Kripke, Frege: zpátky k textům, Filosofický časopis, roč. 53, č. 2, s. 277-283
• Interpretovat mluvčího a interpretovat slova , Anthropos, ročník 2, 2005, č. 1, s. 5-12.
• Psychologické pojmy v současné analytické filosofii jazyka, in: P. Sousedík (ed.), Schizma filosofie 20. století, Filosofia, Praha 2006, s. 245-270
• Komunikace jako hra: klamná metafora?, in: J. Nosek (ed.), Hra ve vědě a filosofii, Filosofia, Praha (2006)
• Having a Concept, in: T. Marvan (ed.), What Determines Content? The Internalism/Externalism Dispute, Cambridge Scholars Press, Cambridge 2006, s. 55-68
• Interpretace a subjektivita, Filosofia, Praha 2006, 515 s. (Obalka, Úvod) (soubor kritických reakcí na knihu s autorovými replikami vyšel ve sborníku: M. Zouhar (ed.), Realizmus, internalizmus, individualizmus. Ku knihe Petra Koťátka Interpretace a subjektivita, Infopress, Bratislava 2010, 216 s.)
• Internalismus, realismus a deskriptivní identifikace: odpověď Mariánu Zouharovi, Filosofický časopis 4/2007, s. 577-590
• Realismus, možné světy, propozice, fikce, in: T. Marvan, M. Zouhar (eds.), Svet jazyka a svet za jazykom, Filozofický ústav AV SR, Bratislava 2007, s. 186-203
• Kritika tradiční větné formy ve Fenomenologii ducha, in: J. Kuneš (ed.), Místo Fenomenologie ducha v současném myšlení, Argo, Praha 2007, s. 243-256
• Intence, konvence, význam, Aluze 2/2007, s. 116-121
• Interpretace, rozumění, gramatika: odpověď Dezideru Kamhalovi, Organon 1/2008, s. 41-50
• Realismus a literární interpretace, Svět literatury, roč. XVIII, 2008, č. 37, s. 25-39
• Privátnost, individualita, pravidla: odpověď Petru Glombíčkovi, Organon F 15, 2008, č. 2, s. 211-234
• Definite Descriptions Again: Singular Reference, Quantification and Truth-Evaluation, Organon F, roč. XVI, 2009, č. 4, s. 552-568
• Kdo je kdo ve fikčním světě, Svět literatury, roč. XX, 41, 2010, s. 91-99; anglicky: Who Is Who in the Fictional World, in: P. Koťátko, M. Pokorný, M., Sabatés (eds.), Fictionality-Possibility-Reality, Bratislava, aleph 2010, s. 89-100; full text: http://www.flu.cas.cz/fictionality2/kotatko.pdf reduced presentation and discussion: http://www.youtube.com/watch?v=hToLUM0ITC8
• Samuel Beckett: Hledání správné věty, in: K. Císař, P. Koťátko: Beckett: filosofie a literatura, Filosofia, Praha 2010, s. 33-68
• Vyprávění jako performance: vypravěč v kondici a vypravěč v rozkladu, Svět literatury, 43/2011, s. 57-65
• Individua a predikace: historický exkurs, Organon F, Vol.18, 2011, Supplementary Issue, s. 4-25;
• Umělecké dílo konceptuální (radikální konceptualismus v literatuře), Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 10/2011, s. 28-43;
• Radical Narration, in: G. Currie, P. Koťátko, M. Pokorný (eds.), Mimesis: Metaphysics, Pragmatics, Cognition, London, College Publications 2012, s. 178-193
• O čem se vypráví, in: B. Fořt (ed.), Heterologica: poetika, lingvistika a fikční světy, Praha, Ústav pro českou literaturu 2012, s. 105-126.
• Searle's Defence of Internalism, Organon F, 2012, roč. 19, Supplementary Issue, s. 93-106
• Fikce, skutečnost a radikální vyprávění, Organon F, 2013, roč. 20, č. 1, s. 72-96
• Determinanty významu, in: D. Faltýnek, V. Gvoždiak (eds.), Tygramatika, Dokořán, Praha 2013, s. 11-37
• Text, Work, Interpretation: Some Implications of the Menard Case, in: T. Koblížek, P. Koťátko, M. Pokorný (eds.), Text and Work: The Menard Case, Literraria Pragensia, Praha 2013, s. 54-67
• Předměty a nástroje reference: co ukazuje a co zakrývá Russellova teorie deskripcí, Filosofický časopis, mimořádné číslo ročníku 2013, s.7-26
• Struktura, intencionalita, normativita a jazykové konvence, Teorie rozvoje vědy XXXVI, 2014, mimořádné číslo, s. 33-50
• Representations and Relations, Organon F, 2014, roč. 21, č. 3, s. 282-302
• Skutečnost, možnost, fikce, Svět literatury, 2014, roč. XXIV, č. 50, s. 129-146
• Identificatory Functions of the Description in a Fictional Text, in: A. Jedličková (ed.) On Description, Akropolis, Praha 2014

• Fikce, skutečnost a radikální vyprávění
• Searle's Defence of Internalism
• Definite Descriptions Again: Singular Reference, Quantification and Truth-Evaluation
• Realismus a jazykový konstruktivismus
• Interpretace, rozumění, gramatika
• Privátnost, individualita, pravidla
• Slovo a smysl: dialog s Martinem Pokorným
• Representations and Relations

• Two Notions of Utterance Meaning Proceedings of the Aristotelian Society, Vol. XCVIII, 1998, No. 3, s. 225-239;

  Stať je kriticky zaměřena proti Davidsonovu odvozování významu promluvy ze shody komunikativní intence a interpretace: autor ukazuje, že takto založený pojem významu, stejně jako z něho plynoucí princip determinace významů konkrétních promluv a koncept komunikativního úspěchu jsou aplikovatelné jen v jistých typech diskursu. Jako alternativu prosazuje pojem významu promluvy jako souboru jejích normativních důsledků specifického druhu (vymezeného v definicích jednotlivých typů mluvních aktů). Toto pojetí (na rozdíl od Davidsonova) ponechává prostor pro rozdílné principy determinace významů konkrétních promluv, specifické pro jednotlivé sféry komunikace. Text byl vzápětí po otištění přednesen a diskutován na zasedání Aristotelian Society na University of London.

• Význam a komunikace Filosofia, Praha 1998, 297 s.

  V první části práce autor definuje základní typy mluvních aktů pomocí jejich normativních důsledků a charakterizuje korelativní obecný pojem významu promluvy. Na této bázi pak vymezuje pojem významu věty, významu slova, propozičního obsahu, reference, jazyka a interpretace. Snaží se ukázat, že jeho pojetí významu promluvy vytváří prostor pro řešení některých problémů diskutovaných v současné filosofii jazyka: problému komunikativní transparence, objektivity významu, komunikativních intencí, rozlišení přímé a nepřímé komunikace. Navržený pojem významu promluvy předpokládá, že významy konkrétních promluv jsou determinovány principy s normativní silou: ve druhé části práce autor charakterizuje různé typy těchto principů, lišící se zejména tím, jakou roli v nich hrají jazykové konvence a hypotézy o intencích mluvčího. Rozlišuje různé typy diskursu podle toho, jaké principy v nich determinují významy promluv a formuluje pro ně obecný regulativní pojem komunikativního úspěchu. Klade si otázku, jak se dá zdůvodnit možnost takových principů ve světle Kripkeových skeptických úvah inspirovaných pozdním Wittgensteinem. Autorovo pojetí mluvních aktů a významu promluvy bylo (vzhledem k polemickému vyostření vůči Griceovu a Searlovu intencionalismu) interpretováno jako konvencionalistické (např. v Stanford Encyclopedia of Philosophy, v hesle Assertion). Ponechává však prostor pro zahrnutí intencí mluvčího mezi determinanty významu promluvy: tento prostor je vyplněn v pozdějších autorových pracích, zejména v monografii Interpretace a subjektivita.

• Mutual Beliefs and Communicative Success Theoria, Vol. 15, No. 39, Sept. 2000, s. 421-433;

  Autor navrhuje metodu analýzy způsobů, jakými si účastníci komunikace utvářejí hypotézy o komunikativních strategiích svých protějšků a budují na nich vlastní komunikativní strategie (ve volbě výrazů a v interpretaci). Rozlišuje různé typy shody mezi těmito hypotézami a zabývá se jejich relevancí pro komunikativní úspěch. V návaznosti na stať Two Notions of Utterance Meaning poukazuje na meze Davidsonova pojetí komunikativního úspěchu jako shody mezi komunikativní intencí a interpretací.

• Truth-Conditions and Literary Aspirations: Basic Correlations, in: G. Rossholm (ed.), Essays on Fiction and Perspective, Peter Lang Verlag, Frankfurt am Main-Bern-New York-Paris 2004, s. 155-170;

  Autor se zaměřuje na strukturní paralelu mezi funkcí pojmu pravdivostních podmínek v analýze každodenní komunikace a pojmu literárních aspirací v analýze literárního textu. Literární dílo vymezuje jako strukturovaný komplex literárních aspirací textu (mezi nimiž jsou vztahy implikace, konkretizace, neslučitelnosti aj.) a literárních kvalit, které jsou jejich naplněním. Ukazuje, že rozlišení literárních kvalit a literárních aspirací textu (které nejsou zaměnitelné s aspiracemi autora) vytváří prostor pro různé specifičtější distinkce, důležité pro analýzu výstavby literárního díla. Článek je studií na půdě obecné teorie interpretace: konkrétním literárním fenoménům jsou věnovány autorovy stati o Borgesovi (2004) a Beckettovi (2010).

• Interpretace a subjektivita Filosofia, Praha 2006, 512 s.

  Hlavním tématem knihy je vztah mezi vnější podmíněností myšlenkových a komunikativních aktů a jejich subjektivitou. Výchozí otázka zní, v jakém smyslu je individuální subjekt zdrojem propozičních obsahů svých myšlenkových aktů a svých promluv, platí-li, že do vymezení těchto obsahů podstatně vstupuje jeho fyzické a společenské prostředí, zejména kauzální vztahy, v nichž se nachází, jazykové konvence a pojmový repertoár jeho společenství. Autor vstupuje do diskusí probíhajících v současné analytické filosofii mysli a filosofii jazyka, zejména do sporu mezi internalistickou a externalistickou konstrukcí obsahu propozičních postojů a mezi individualistickým a konvencionalistickým pojetím významů promluv. Zaměřuje se na subjektivní stránku myšlení a komunikace, kterou pokládá za neredukovatelnou, a na způsoby interpretace (ve smyslu připisování propozičních postojů a identifikace významů promluv), které ji zachycují. Varianta internalismu, k níž se hlásí, přisuzuje významnou roli deskriptivní identifikaci vnějších faktorů, které zasahují do obsahů myšlenkových a komunikativních aktů: zvláštní pozornost je proto věnována identifikační funkci deskripcí. Autor se zabývá i specifickou podobou, kterou má spor mezi individualisty a konvencionalisty ve sféře literární interpretace. Pokouší se vymezit rámec, v němž se spor odehrává, a s tímto záměrem obhajuje jistý pojem literárního díla a jisté pojetí vztahu díla a textu. Rozdíly mezi různými podobami individualismu a konvencionalismu se v knize demonstrují na rozdílech mezi různými verzemi principu vstřícnosti ("principle of charity") ve sféře literární interpretace. Nejkontroverznější otázky se týkají vztahu mezi aspiracemi textu a aspiracemi autora a funkce mimotextové báze literární interpretace. (Část kritických ohlasů na knihu je shrnuta ve sborníku: M. Zouhar (ed.), Realizmus, internalizmus, individualizmus. Ku knihe Petra Koťátka Interpretace a subjektivita, Infopress, Bratislava 2010, 216 s.)