Cubisti Cubismo

 

Důraz byl kladen na rozšíření kubismu do užitého umění, architektury (české příklady byly alespoň ukázány na fotografiích a na modelu Chocholova domu v Neklanově ulici) či filmu. Česká účast na výstavě trpí již známými restrikcemi v oblasti zapůjčování uměleckých děl, danými nevyřešenou kauzou Diag Human. Obrazy proto reprezentuje jediné dílo: malba Františka Foltýna (F. M. Dostojevskij, 1922).

 

Ve stejnojmenném katalogu výstavy, vydaném nakladatelstvím SKIRA, se Vojtěch Lahoda zabývá „zapomenutým“ kubismem na východ od Paříže (C´era una volta l´Est: il cubismo perduto, s. 85–101). Jádrem je pochopitelně kubismus v Čechách, sledovaný prostřednictvím pojmů jako „remake“ nebo „překlad“. Vedle důrazu na české prostředí, na strategii komunikace s Paříží a na způsoby získávání fotografií nejaktuálnějšího vývoje stať zdůrazňuje i kubistické „heterogenní“ výboje v polském, lotyšském, maďarském a rumunském modernismu. Jsou zmínění i solitéři, jakým byl Litevec Vytautas Kairiūkštis, jehož Kubistická kompozice z roku 1921 je vedle Kubištova Hypnotizéra (1912) z GVU Ostrava a Fillovy Hlavy starého muže (1914) ze Západočeské galerie v Plzni reprodukována v katalogu. Studie, vydané pouze v italštině, publikovali Charlotte Eyermanová, David Cottington, Kenneth E. Silver, Christopher Reed, William H. Robinson, Nina Gurianova, Vojtěch Lahoda, Simonetta Lux a Massimiliano Lopez.