Ruský pohled na globální politiku

V červnu navštívil Českou republiku prof. Andranik M. Migraňjan, vlivný ruský politický teoretik, člen Rady pro zahraniční a obrannou politiku Ruské federace a místopředseda komise pro otázky globalizace a národní strategie Společenské komory Ruské federace. V současné době působí v Moskvě, v minulých letech přednášel na University of California v San Diegu.

Po seminářích, které Centrum globálních studií pořádalo s členy Amerického kulturního střediska, Evropské komise a dalších institucí, dostal prostor pro prezentaci svých názorů přednášející z Ruské federace. Profesor Migraňjan po schůzkách s českými politiky pronesl na půdě Akademie věd svoji přednášku „Ruský pohled na globální politiku: otázky, výzvy, přístupy“. Akce, kterou Centrum globálních studií pořádalo společně se střediskem bezpečnostní politiky CESES FSV Univerzity Karlovy, se zúčastnil také velvyslanec Ruské federace v České republice J. E. Alexej L. Fedotov a řada dalších osobností. Přednáška s diskuzí vzbudila velký zájem nejen odborné veřejnosti, ale také televizí a denního tisku.

Profesor Migraňjan se věnoval nejrůznějším otázkám mezinárodních vztahů i ruské vnitřní politice. Některé otázky byly adresována spíše jen teoretikům, jiné zaujaly pozornost širší veřejnosti. Pokud se zde zaměříme zejména tuto druhou oblast, lze říci, že zřejmě nejožehavějším bylo téma americké radarové základny na českém území. Migraňjan upozornil, že ruská strana vnímá základnu jako problematickou. Jednak z toho důvodu, že reálnou hrozbu pro střední Evropu či pro USA v současnosti nevidí, jednak pro spíše odmítavou reakci George Bushe na nabídku Vladimira Putina umístit radar v Ázerbajdžánu. Tuto nabídku zároveň hodnotí jako ruský diplomatický úspěch. Umístění radaru v Ázerbajdžánu je totiž podle Migraňjana strategicky velmi výhodné, protože zde by byl zaměřen na Irán, střední Asii, Střední východ i severní Afriku – tedy na ty oblasti, které jsou za možné zdroje neklidu a hrozbu pro Západ označovány i samotnými Spojenými státy americkými, pro něž je proto nyní obtížné zdůvodňovat odmítnutí takové nabídky.

Podle Migraňjana jde o začátek nového napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Ruskou reakcí na vybudování základny má být namíření raket na ni. Tento akt nelze podle Migraňjana chápat jako cílení na Českou republiku, ale proti americkému vojenskému systému. Svá slova zdůvodňuje tím, že radar umístěný v České republice by dokázal monitorovat území Ruska až po Ural. Odmítl zároveň tezi, že by byl ruský odpor proti základně jen taktický, vedený například snahou získat vyslovením souhlasu s umístěním základny více možností pro aktivity ve vnitřní politice.

Migraňjan hovořil i o vztahu Ruska k Evropské unii, který považuje za nerovnoměrný, neboť Rusko si zboží, které nabízí Evropská unie, může obstarat i jinde na světových trzích, kdežto EU takovou možnost nemá. Rusko podle něj nicméně nehodlá používat ropu nebo plyn, na nichž je Evropa závislá, jako nástroj politické moci – chce uplatňovat jen tržní principy. Rusko dle jeho tvrzení neklade žádné překážky rozšiřování Evropské unie a pro kandidáty členství NATO nepředstavuje žádnou hrozbu. Vzdalo se mnoha území a nechce obnovit své bývalé impérium; usiluje jen o klidné hranice a dobré vztahy se sousedními republikami.

Z vnitropolitických témat Ruska se soustředil především na blížící se konec prezidentského mandátu Vladimira Putina. Upozornil, že Putin z ruské politiky neodchází a že má mnoho možností, jak zůstat v ruské politice jako rozhodující činitel; ať už v pozici předsedy nejsilnější ruské strany Jednotné Rusko, nebo v pozici předsedy vlády. I proto od nového ruského prezidenta očekává, že bude v dosavadní politice pokračovat. Rozpočet Ruska je navíc naplánován na více let dopředu, takže jakýkoli nový prezident bude vázán stávající politikou. Odmítl spekulovat o osobě budoucího ruského prezidenta a poukázal na to, že by nebylo moudré, aby současný prezident někoho za svého nástupce označil. Hovořil rovněž o tzv. ruské oligarchii, která se podle něj do jisté míry stále snaží posílit svou politickou moc.

Oč profesor Migraňjan ve své přednášce, diskuzích a rozhovorech vystupoval přívětivějším a milejším způsobem, o to některá jeho tvrzení vyznívala razantněji. Setkání s ním byla plodná zejména proto, že vznikla příležitost osobně se setkat s vlivným ruským teoretikem a poradcem a otevřeně s ním diskutovat.

Mgr. Aleš Kubeczka

Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Filosofické fakulty UK v Praze