V pražských prostorách Akademie věd ČR ve vile Lanna proběhla 10. května autogramiáda a slavnostní uvítání knihy významné profesorky sociální a politické teorie Nancy Fraser z New School University v New Yorku. Knihu Rozvíjení radikální imaginace: globální přerozdělování, uznání a reprezentace vydalo nakladatelství Filosofia v ediční řadě Filosofie a sociální vědy. Při své návštěvě Prahy na pozvání Centra globálních studií AV ČR a UK se Nancy Fraser zúčastnila také 15. ročníku mezinárodní konference Philosophy and Social Science a pronesla na ní jednu z hlavních přednášek „Abnormal Justice“.

Českému publiku byla Nancy Fraser poprvé představena v roce 2004 překladem knihy Přerozdělování a uznání, jejímž spoluautorem je německý kritický teoretik Axel Honneth. Výběr textů uvedených v její nové knize postihuje delší časový vývoj jejích teoretických úvah, které vedly od dvoudimenzionální teorie spravedlnosti, jež měla ambici zahrnout do jednoho teoretického rámce jak paradigma přerozdělování, tak paradigma uznání, k návrhu postvestfálské teorie demokratické spravedlnosti, která zahrnuje vedle dimenze ekonomické a kulturní rovněž třetí dimenzi politickou a směřuje k nové formulaci teorie spravedlnosti reagující na pokračující procesy globalizace a na transnacionální vzájemnou závislost teritoriálních států. Tento vývoj je výstižně podán samotnou autorkou v úvodním rozhovoru s editorem knihy Markem Hrubcem, který tak může poskytnout čtenářům a čtenářkám orientační rámec, do něhož jsou konkrétní analýzy rozpracované v dalších kapitolách zasazeny. Nancy Fraser v nich postupuje od analýz genderové spravedlnosti k analýze konceptu veřejnosti, přičemž liberální model jediné všeobsáhlé veřejnosti zpochybňuje existencí opozičních podřízených feministických veřejností a feministickou kritikou striktního rozdělení soukromého a veřejného. Tuto kritiku konceptu veřejnosti dále převádí do globálního prostoru transnacionální veřejnosti, ve které se mohou odvíjet diskuse ohledně otázek spojených s nespravedlností chybného rámce a metapolitickou nerovnou reprezentací.
V současné době tedy Fraser reformuluje svoji původní dvoudimenzionální teorii spravedlnosti, vyloženou mimo jiné v knize Přerozdělování a uznání, a rozšiřuje svoji koncepci spravedlnosti o další dimenzi, a to dimenzi politickou, čímž dospívá k formulaci trojdimenzionální teorie spravedlnosti. Jelikož aktuální konflikty překračují rámec národních států v jejich keynesiánsko-vestfálském rámci, na pořad dne se podle ní dostává otázka rámce, ve kterém by měly být boje proti nespravedlnostem artikulovány. Fraser rozlišuje mezi třemi rovinami politické nespravedlnosti: v první rovině se podle ní jedná o běžnou nerovnou politickou reprezentaci, nad níž vyvstávají dvě roviny nerovné metapolitické reprezentace, jednak nespravedlnosti chybného rámce a jednak nerovná metapolitická reprezentace ve smyslu vyloučení některých jedinců z procedur definování relevantního rámce spravedlnosti. Problémy reprezentace a rozhodovacích procedur tedy představují politickou dimenzi teorie spravedlnosti, kterou je třeba zahrnout do úvah, aby tato teorie byla schopna reagovat na urychlení procesu globalizace a nadnárodní charakter sociálních i kulturních konfliktů.
Ve svém celku tedy publikované články odrážejí komplexní analýzy Nancy Fraser v jejich postupném vývoji. Na jedné straně je zde vyložen její posun od dvoudimenzionální teorie spravedlnosti k teorii trojdimenzionální, na straně druhé pak posun od teorie veřejnosti v rámci teritoriálních států k transnacionální veřejnosti, v jejímž rámci mohou být tematizovány otázky rámce spravedlnosti. Charakteristickým rysem jejího přístupu je provázání spravedlnosti s demokracií jako organizačním principem, který může nárokům spravedlnosti dostát. Ačkoli sama Fraser své poslední úvahy nechápe jako konečné a plně si uvědomuje nutnost dalšího detailního rozpracování koncepce postvestfálské spravedlnosti, její teorie je již nyní nahlížena jako významný originální přispění k novému promýšlení otázek spravedlnosti v globalizovaném světě.

Zuzana Uhde
Sociologický ústav AV ČR