Počet návštěv: 54051        Začátek počítání: 03-11-2006        Poslední modifikace: 15-10-2014
© 2000 - 2014   Jiří Starý        Česky  Anglicky

Oddělení environmentální geografie

Brněnská pobočka Ústavu geoniky AV ČR vznikla v roce 1993 v rámci transformace tehdejší Československé akademie věd z části pracovníků zrušeného Geografického ústavu ČSAV. Byla definována jako územně odloučené Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR, jehož vědecká činnost se koncentruje na environmentální a regionální problémy se speciálním zaměřením na oblast Moravy. Hlavní pracoviště pobočky je umístěno v příjemné lokalitě brněnské čtvrti Černá Pole. Další pracoviště se nacházejí v Brně-Jundrově a v Blansku–Těchově.

Brněnská pobočka

Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.
Drobného 28
602 00 Brno
Česká republika

Telefon: +420 545 422 711
Fax: +420 545 422 710
Web: http://www.geonika.cz
E-mail: geonika@geonika.cz

Knihovna v Brně

Pracovníci
  • RNDr. Karel Kirchner, CSc.
    vedoucí pobočky
  • Mgr. Eva Kallabová, Ph.D.
    zástupce vedoucího pobočky
  • Mgr. Stanislav Cetkovský
  • Mgr. Petr Dvořák
  • RNDr. Bohumil Frantál
  • Mgr. Petr Halas
  • RNDr. Sylvie Hofírková
  • RNDr. Mojmír Hrádek, CSc.
  • Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.
  • Mgr. Alžběta Klímová
  • Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.
  • Doc. Ing. Jan Lacina, CSc.
  • Mgr. Stanislav Martinát
  • RNDr. Jan Munzar, CSc.
  • Mgr. Eva Nováková
  • RNDr. Stanislav Ondráček
  • Mgr. Pavel Roštínský, Ph.D.
  • RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
  • RNDr. Jana Zapletalová, CSc.
Hlavní témata výzkumu

Zaměření vychází z výzkumného záměru Oddělení environmentální geografie Životní prostředí a krajina v urbánních a rurálních regionech pod vlivem evropských integračních procesů. Jeho cílem je pomocí terénního výzkumu a metod regionální geografie studovat relativně komplexně vztahy mezi přírodními a společenskými procesy a jevy v krajině. Důraz je kladen na empirický výzkum, který je nezbytný v době prudce se měnící reality a z něhož vychází generalizace poznatků, která směřuje ke geoinformatické interpretaci výsledků. Téma je rozděleno do tří okruhů, které jsou naplňovány výzkumnými aktivitami v grantových projektech, mezinárodních projektech i v expertních studiích.

  • Životní prostředí v urbánních regionech různého typu

    Výzkum je zaměřen na získání souhrnu poznatků o životním prostředí v urbánních regionech různého typu (environmentální dopady ekonomické restrukturalizace Ostravska; geografie malých měst a jejich úloha v systému osídlení; sociální a prostorové následky demografických změn ve velkých městech středovýchodní Evropy).

  • Životní prostředí v rurálních, zvláště marginálních regionech

    Cílem výzkumu je prohloubení znalostí životního prostředí v rurálních, zvláště marginálních regionech (setrvalý vývoj rurálních regionů a tvorba rurální krajiny; euroregiony a stav životního prostředí a spolupráce).

  • Environmentální rizika a souvislosti

    Výzkumné aktivity jsou zaměřeny na studium environmentálních rizik v krajině a jejich ekologické a geoekologické následky (geografie přírodních extrémů – povodně, svahové pohyby) a na environmentální dopady výstavby a provozu velkých technických děl).

Významné vědecké výsledky

  • Geomorfologie údolí střední Svratky – kvartérní vývoj a environmentální aspekty

    Problematika byla řešena v rámci grantu GAČR č. 205/06/1024 v období 2006 - 2008 a zaměřena na poznání hlavních rysů geomorfologického vývoje údolí střední Svratky. Byl získány nové poznatky o základních rysech reliéfu údolí, fluviálních i kryogenních tvarech i vývoji údolí. Předpokládáme, že počátek formování údolí střední Svratky na rozhraní pliocén-kvartér byl epigenetický. Svratka vytvořila nová průlomová údolí, ale využila i starých úseků toku s pravděpodobně předmiocenním reliéfem (lokalita Obora) v průlomovém údolí s Brněnskou přehradou. Na rozhraní pliocén-kvartér, ve spodním a středním pleistocénu vznikly morfostratigrafické úrovně (relativní výšky do 30 m, 31-40 m, 60-75 m), korelovatelné se středními a vysokými říčními terasami. Na formování údolí Svratky se výrazně podílely tektonické pohyby. V Žabovřeské kotlině byl prokázán výskyt permafrostu objevem tří generací pseudomorfóz po ledových klínech. Údolí střední Svratky v sz. části brněnského regionu má rysy jak starého předmiocenního reliéfu, tak kvartérní úseky průlomových údolí s kryogenní modelací a vysokou dynamikou procesů. Bylo zpracováno využití krajiny a jeho vývoj na základě historických map, což indikuje antropogenizaci reliéfu zájmového území. Poznatky jsou využitelné jak geovědními disciplínami, tak i v managementu krajiny.

  • Sociální a prostorové důsledky demografických změn ve městech východostřední Evropy
    - Možnosti a limity ve výměně zkušeností ze západní Evropy a východního Německa

    Cílem ukončeného mezinárodního projektu (doba řešení 2006-2009) bylo analyzovat jevy ve vnitřních částech polských a českých velkoměst druhého řádu a vyslovit se k predikci dalšího vývoje. Na řešení projektu se pod vedením Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung Leipzig podíleli pracovníci českých, polských a britských pracovišť. Modelovými městy byla Brno, Ostrava, Łódż a Gdańsk. Projekt konstatoval prohlubující se sociální diferenciaci vnitřních měst, přičemž větší dynamika byla zaznamenána ve čtvrtích vázaných na staré průmyslové podniky. Z hlediska fyzické struktury považujeme studovaná velkoměsta spíše za postindustriální než postsocialistická. Za post-socialistický může snad být označen způsob myšlení obyvatel. Ve vnitřních městech žije velké množství obyvatel, kteří zde nejsou trvale hlášeni, ale využívají infrastruktury velkoměst a významně ovlivňují jejich sociální strukturu. Přínos práce spočívá v poznání současného vývoje vnitřních měst, jeho konkurenční výhodou ve srovnání s podobnými studiemi je kombinace kvantitativních metod s kvalitativním výzkumem. Výsledky jsou dobře využitelné u všech aktérů vstupujících do rozhodování o udržitelnosti a životaschopnosti vnitřních částí měst, tj. prostorů, při jejichž zchátrání by hrozil až rozpad velkoměsta.

  • Analýza a modelování dynamiky prostorových vazeb ekotonů v prostředí GIS

    Projekt GA ČR č. 205/070821 byl řešen v období 2007 - 2009 (hlavní řešitelské pracoviště - Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci). V rámci našeho pracoviště byla prováděna především terénní šetření, mapování a hodnocení ekotonů v modelovém území povodí Trkmanky na jihovýchodní Moravě, a to fytocenologickými (geobiocenologickými) metodami. Byly získány a moderními kartografickými metodami interpretovány cenné poznatky o současném i historickém využití krajiny. Byla provedena diferenciace ekotonů podle jejich geneze, druhového složení, struktury, tvaru a doby trvání apod. Byly získány původní poznatky o charakteru liniových společenstev v kulturní krajině, o stabilitě a druhové diverzitě ekotonů a vazbě na způsob hospodaření v krajině. Výsledky jsou dobře využitelné ve sféře ochrany přírody a krajiny a budou shrnuty v připravované monografii.

Významné řešené projekty
  • Projekt IAA300860903 Osud české postindustriální krajiny (AVČR, 2009-2011, spolupráce: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně).
  • Projekt KJB700860801 Využití větrné energie: Hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS (AVČR, 2008-2010).
  • Projekt KJB300860902 Zemědělství v horských podmínkách, jeho časo-prostorové proměny a význam pro rozvoj horských oblastí (AVČR, 2009-2010).
  • Projekt KJB300860901 Kvantitativní metody a syntetizující grafické metody v aproximaci, projekci a modelování geografických jevů (AVČR, 2009-2011, spolupráce: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci).
  • Projekt GA205/08/0926 Environmentální význam mrtvého dřeva v říčních ekosystémech (GAČR, 2008–2011, spolupráce: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně).
  • Projekt GA 403/09/0885 Prostorové modely chování v měnícím se urbánním prostředí z pohledu geografie času (GAČR, 2009-2011, spolupráce: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně).
  • Projekt Národního programu výzkumu II 2D06001 Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka) (MŠMT, 2006–2011, spolupráce: Sociologický ústav AVČR, Ústavem pro soudobé dějiny AVČR, Sdružení obcí Orlicko).
  • Projekt CZ.1.07/2.3.00/09.0234 Rozvoj profesních schopností a dovedností geografů ÚGN AV ČR, v.v.i. (ESF, 2009-2011).
  • Projekt CZ.1.07/2.4.00/12.0066 GEONET – Dynamická síť pro vědeckou a vzdělávací komunikaci a partnerství v oblasti regionálního rozvoje a veřejné správy (ESF, 2009-2012, spolupráce: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci).
  • Projekt CZ.1.07/2.4.00/12.0011 Informační platforma pro kulturní krajinu (ESF, 2010-2012, spolupráce: Mendelova univerzita v Brně).
  • Projekt CZ.1.07/2.2.00/15.0222 Inovace výuky geografických studijních oborů (ESF, 2011-2013, spolupráce: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně).
  • Projekt 7. rámcového programu EU FP-7-ENV.2010.3.1.5-2 Tailored Improvement of Brownfield Regeneration in Europe - Environmental technologies for brownfield regeneration (EU, 2010-2013, spolupráce: Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ, Lipsko).

Oddělení zpracovává také expertní studie, v roce 2010 např. biomonitoring v území postiženém těžbou a zpracováním uranové rudy, monitoring vlivů likvidace křídlatky (Reynoutria sp.) v povodí řeky Morávky, fyzickogeografické problémy v chráněných územích (např. CHKO Jeseníky), průzkumy veřejného mínění (k postojům obyvatelstva k obnovitelným zdrojům energie) a jiné.

Řešení společného tématu v rámci opakované kooperace Slovenské a České Akademie věd s názvem Geografický výzkum regionálních struktur a jejich časových a prostorových změn (období řešení 2009–2011). Jedná se o rozpracování geografických metod zaměřených na porovnání změn regionálních struktur, které probíhají na území ČR a SR a jsou důsledkem rozsáhlých socio-kulturních změn a intenzivní činnosti člověka v prostředí.

Řešení tématu „Populační trendy a rozvoj bydlení v městských regionech České republiky a Rakouska: Srovnávací studie Prahy, Vídně, Brna, Štýrského Hradce, Lince a Plzně“ Problematika řešena společně s Universität Wien v rámci vědecko-technická spolupráce Česko – Rakousko program Aktion v období 2009-2010.

V rámci vědecká spolupráce mezi AV ČR – Ruskou AV je řešeno v období 2009-2011 společně s Geografickým ústavem RAV v Moskvě téma Geografické hodnocení vybraných procesů regionálního rozvoje postsocialistických zemí. Téma Development of regional structures and environmental quality in Romania and the Czech Republic after accession to the European Union je řešeno v rámci dvoustranné spolupráce s Geografickým ústavem Rumunské akademie v Bukurešti v období 2009-2011.

Vybrané publikace
  • S. Cetkovský, B. Frantál, J. Štekl a kol.: Větrná energie v České republice, hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Studia Geographica 101, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i, 2010, 208 s.
  • J. Navrátil, S. Martinát, E. Kallabová: Framework for utilizing angling as a tourism development tool in rural areas. Agricultural Economics, 2009, 55, 10, s. 508-518.
  • J. Demek, K. Kirchner, P. Mackovčin, P. Slavík: Morphostructures in the Territory of the Czech Republic (Europe). Zeitschrift für Geomorphologie, Ročník 53, Dezember 2009, Suppl. 3, s. 135-144, Berlin – Stuttgart, Gebruder Borntraeger.
  • M. Hrádek, B. Loučková: Structural control and human impacts on the Opava River fluvial system Czech Republic. Acta geographica Silesiana, 6, 2009, s. 23-30, Uniwersitet Slaski, Sosnowiec.
  • J. Kolejka, H. Svatoňová, J. Žaloudík: Cartographic database vizualizing for mitigation of disaster consequences. In: XVIII Skola kartograficzna. Glówne problemy wspólczesnej kartografii 2009. Wroclaw: Océ Poland Ltd., s. 36-37.
  • P. Klusá ek: Population Decline in Polish and Czech Cities During Post-socialism? Looking Behind the Official Statistics. Urban Studies 46, 2009, doi:10.1177/0042098009360224.
  • A. Vaishar, P. Klusáček, T. Krejčí, S. Martinát, N. Pavelčíková, J. Pospíšilová, J. Zapletalová: Současný vývoj vnitřních částí Brna a Ostravy. Studia Geographica 100, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i, 2009, 135 s.
  • P. Roštínský: Geomorfologická charakteristika okolí archeologické lokality Moravský Krumlov IV. In: P. Neruda, Z. Nerudová eds.: Moravský Krumlov IV. Vícevrstevná lokalita ze středního a počátku mladého paleolitu na Moravě. Studies in Anthropology, Palaeoethnology , Palaeontology and Quaternary Geology, 29, 2009, s. 26-41, Moravské zemské muzeum Brno
  • J. Munzar, S. Ondráček, E. Kallabová: Historické povodně: jejich vliv na zánik sídel, změny hranic a podíl člověka na škodách jimi způsobených. Historická geografie, 35/1, 2009, s.359 – 378.
  • A. Vaishar, D. Čermák, P. Dvořák, H. Nosková, J. Stachová, E. Tošovská, Z. Vajdová, J. Zapletalová: Orlicko – region v pohraničí. Studia Geographica 102, 2009,116 s.
  • I. Andráško, V. Ira, E. Kallabová eds.: Regionálne struktury ČR a SR: Časové a priestorové zmeny. Geografický ústav SAV, 2009, Bratislava, 64 s.
  • J. Munzar: Povodeň jako jedna z možných přírodních katastrof. In: T. Kohoutek, I. Čermák eds.: Psychologie katastrofické události. s.93 – 109. Nakladatelství Academia 2009.
  • A. Vaishar, J. Zapletalová, P. Dvořák: Border administrative units in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports. 2008. Vol. 16, No. 1, pp. 46-54
  • A. Vaishar (ed.), B. Frantál, E. Kallabová, K. Kirchner, P. Klapka, J. Lacina, S. Martinát, J. Zapletalová: Geografie malých měst a jejich úloha v systému osídlení. Studia Geographica 99, 2008, 107 s.
  • E. Kallabová, I. Smolová, V. Ira, a kol. (2008): Změny regionálních struktur České a Slovenské republiky. Brno. ÚGN AVČR, v.v.i. pobočka Brno, UP Olomouc, 2008.127 s.
  • K. Kirchner, Z. Máčka, V. Cílek: Scree and blocky formations in Northern and central Bohemia: geologic and geomorphogic development. Acta Geographica Silesiana, 2, 2007, s. 19-26, Uniwersitet Slaski, Sosnowiec
  • M. Lacinová, J. Munzar, M. Franc: Newly identified historical tornadoes in the Czech Republic from 16th to the 20th centuries. Atmospheric Research, vol. 83, no. 2-4, February 2007, pp. 488-492.
  • R. Brázdil, K. Kirchner a kol. (2007): Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. MU Brno, ČHMÚ Praha, ÚGN AV ČR, v.v.i. Ostrava, 431 s.
  • J. Lacina: Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony. In Měkotová, J., Štěrba, O., eds: Říční krajina 5. Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, 2007 s. 145-151.
  • J. Lacina, S. Cetkovský, P. Halas: Vliv těžby a úpravy uranových rud v okolí Dolní Rožínky na biodiverzitu a ráz krajiny. Sborník ekologie krajiny 4, Těžba nerostných surovin a ochrana přírody. Sluňákov. Nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o, 2007 s. 21-31.
  • J. Demek, J. Kalvoda, K. Kirchner, V. Vilímek: Geomorphological aspects of natural hazards and risks in the Czech Republic. Studia geomorphologica Carpatho-Balcanica, vol. XL, Krakow, 2006, pp. 79-92.
  • J. Munzar, M. Deutch, L. Elleder, S. Ondráček, E. Kallabová, M. Hrádek: Historical Floods in Central Europe and their Documentation by means of Floodmarks and other epigraphic Monuments. Moravian Geographical Reports, vol. 3, no.3, 2006, pp. 26-44.