Výzkum zrakové pozornosti
Jiří Lukavský, Filip Děchtěrenko
Dlouhodobě se zabýváme výzkumem zrakové pozornosti – toho, jak lidé vybírají informace ze svého okolí. Zajímá nás, jakým způsobem lidé vybírají informace, jak rozdělují pozornost mezi více oblastí najednou a jak si informace zapamatovávají. V souvislosti s tím nás také zajímá, jak lidé předpovídají informace kolem sebe – jak se pohyblivá scéna za okamžik změní nebo jak asi vypadala celá scéna, pokud známe jen fotografii. Zaměřujeme se hlavně na experimentální výzkum pomocí behaviorálních metod a sledování očních pohybů.
Přesuny pozornosti a oční pohyby při sledování více objektů u zdravých dospělých údaje v CEP
Výzkum zrakového vnímání prostoru
Radovan Šikl, Michal Šimeček
Dlouhodobě se zabýváme otázkou přesnosti a spolehlivosti lidského vnímání, která je vyjádřená ve vztahu mezi fyzikálním a vizuálním prostorem. Provedli jsme množství experimentů zaměřených na vybrané, především metodologické, otázky tohoto vztahu. V jednom z projektů poukazujeme na to, že je chybou dílčí prostorové deskriptory, jako jsou vzdálenost, velikost či orientace podnětu, zkoumat odděleně, a experimentálně dokládáme, že při vnímání mezi nimi existuje inherentní vztah. V dalším projektu se snažíme doložit nezbytnost volby takového formátu experimentální úlohy, jenž odpovídá běžné životní zkušenosti pozorovatele, a kritizujeme běžnou praxi, typicky vyžadující po pozorovateli explicitní, metrický formát odpovědi. Ve výzkumu používáme především experimentální postupy.
Longitudinální studie zrakového vnímání pacientů se zrakem navráceným po dlouhodobé senzorické deprivaci údaje v CEP
Změny ve vnímání a paměti při dlouhodobé izolaci údaje v CEP
Vztah reálného a vnímaného prostoru v různých experimentálních situacích údaje v CEP
Výzkum prostorové představivosti
Dalibor Vobořil
Prostorová představivost bývá členěna do pěti základních typů mentálních operací: percepce, vizualizace, mentální rotace, chápání prostorových vztahů a prostorová orientace. V současné době neexistuje test, který by pokrýval všechny zmíněné operace. Základním cílem zpracovávaného projektu je vytvoření komplexního testu prostorové představivosti a to jak ve formě klasické, tedy tužka-papír, tak i ve variantě využívající výpočetní techniku. V rámci počítačem podporované diagnostiky v testování schopností jsou často zmiňovány tzv. inovativní položky, které však zatím v praxi nejsou příliš využívány. Naším sekundárním cílem je v rámci vývoje počítačové formy testu navrhnout, vytvořit a otestovat modelové položky pokrývající základní typy mentálních operací a vyhodnotit jejich přínos.
Klasické a počítačem podporované metody v testování prostorové představivosti údaje v CEP
Výzkum vývoje gramatických schopností
Filip Smolík
Dlouhodobě se věnujeme prvním projevům znalosti jazykových pravidel u dětí. Aby se jazyk dětí podobal jazyku dospělých, musejí kromě slov a jejich významů znát i pravidla, podle kterých tato slova dáváme dohromady. Tato znalost je bezděčná, neuvědomělá: nejde o gramatiku, kterou se děti učí ve škole, ale o pravidla, která každý mluvčí češtiny používá, aniž by na to myslel. Grantové projekty Filipa Smolíka v tomto ohledu zkoumají řadu různých aspektů raných jazykových znalostí u dětí od 2 let věku.
Porozumění gramatice a lexikonu u batolat: větná shoda, slovosled, aktuální členění a jejich vývojové souvislosti s lexikem údaje v CEP
Tvorba diagnostických metod
Filip Smolík
V rámci oddělení vznikají také diagnostické metody pro testování jazykového vývoje. Před dokončením je jednak česká adaptace Dotazníku vývoje komunikace (Dovyko), který je českou adaptací nástroje MacArthur-Bates Communicative Development Inventory a je určen ke zjišťování slovní zásoby u dětí od 16 do 30 měsíců věku. Dále vznikly gramatické subtesty Diagnostické baterie jazykových schopností pro předškolní děti, která se připravuje k vydání v nakladatelství Grada a jejíž fonologickou část vytvořila Dr. Gabriela Seidlová Málková z FHS UK.