| Sociální opora dětí a adolescentů poléčbě onkologického onemocnění v porovnání s dětmi a adolescenty z běžné populace |
| strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí
a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění
a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny.
Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od
101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického
onemocnění a data od 231 jedinců z běžné
populace. Všem respondentům byl předložen
Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven
pro účely projektu QOLOP (Quality of
Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric
Patients).
Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je
u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění
vyšší než u jedinců z běžné populace.
Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší
u dětí a dospívajících po léčbě onkologického
onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace.
Výzkumné studie / 339
Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní
statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla
provedena v programu SPSS.
Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální
opory u obou skupin jsou rodiče (zejména
matka). Jako další důležité zdroje opory byli
uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti
a dospívající po léčbě onkologického onemocnění
pociťují větší míru opory od matky, učitelů,
prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci
z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální
opoře byly nalezeny také mezi věkovými
skupinami a mezi pohlavími.
Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní
stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny
dětí a dospívajících po léčbě onkologického
onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování
onemocnění a délce remise. |
| Klíčová slova: děti po léčbě onkologického onemocnění,
vnímaná sociální opora,
sociální síť, psychoonkologie |
Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková
(2014). Sociální opora dětí a adolescentů poléčbě onkologického onemocnění v porovnání s dětmi a adolescenty z běžné populace. Československá psychologie, 58, 4, 326-339.
| |
| Social support of childhood cancer
survivors in comparison with children
and adolescents from general
population |
| Objectives. The purpose of this study is to describe
the structure and the level of perceived
social support in childhood cancer survivors and
compare it with the support of control group.
Sample and settings. Data from 101 childhood
cancer survivors and 231 individuals from the
general population were used. To determine
the structure and level of social support Questionnaire
of social support QOLOP which was
originally designed for the QOLOP (Quality of
Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric
Patients) project was used.
Hypotheses. Perceived parental social support in
childhood cancer survivors is higher than in the
general population. Social support provided by
friends is lower in childhood cancer survivors
than in the general population.
Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive
statistics and factorial analysis of variance)
was performed using SPSS.
Results. Parents (especially mothers) were the
most important sources of perceived social support
for both groups. Grandparents, friends and
siblings were mentioned as relevant sources of
social support, too. Childhood cancer survivors
perceived higher level of social support from
mothers, teachers, grandparents, siblings and
friends. Specific differences in perceived social
support were also found depending on age and
gender.
Study limitation. The health status of control
group was not monitored. In the group of childhood
cancer survivors, the age in time of diagnosis
and the time since the end of the treatment
were not taken into account. |
| Keywords: childhood cancer survivors,
perceived social support,
social network,
psycho-oncology |
|
|
