Československá psychologie

Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543

Historická a teoretická východiska psychomotorické terapie
Základním léčebným prostředkem moderní psychiatrie je farmakoterapie. Ta však nedává pacientům dostatečnou možnost pracovat na svém uzdravení aktivně a staví je do pozice pasivního příjemce léčby. Jedním z podpůrných přístupů, který má vliv na „negativní“ symptomatologii, je pohybová aktivita, která ze své podstaty vybízí nemocného k aktivnímu zapojení do terapie a může posílit jeho odolnost vůči každodenní zátěži. Na tomto základě je vytvářena od 19. století psychomotorická terapie. Je považována za alternativní terapii a může být součástí některých psychoterapeutických přístupů behaviorální, kognitivní, kognitivně behaviorální, psychodynamické terapie. Zahrnuje medicínské, psychologické, agogické, kineziologické a rehabilitační složky. Cílem této studie je upozornit na myšlenky, z nichž současná psychomotorická terapie čerpá.
Klíčová slova: psychomotorická terapie, pohybová aktivita, historie
Běla Hátlová, Milena Adámková Ségard, Iva Wedlichová, Tereza Louková, Zdeněk Bašný sen. (2014). Historická a teoretická východiska psychomotorické terapie. Československá psychologie, 58, 1, 82-93.

Historical and theoretical starting points of psychomotor therapy
The basic therapeutic mean of modern psychiatry is pharmacotherapy. It, however, does not provide the patients the sufficient opportunity to act for their recovery and puts them in a position of passive recipients of treatment. One of the supporting policies which affect the negative symptomatology is the physical activity that encourages inherently the patient to active participation in therapy and can even strengthen his/her resistance to the daily stress. The psychomotor therapy is elaborated on this basis since the 19th century. It is considered an alternative therapy and can become the component of some psychotherapeutic approaches, e.g. behavioral, cognitive, cognitive-behavioral, and psychodynamic therapy. It includes the medical, psychological, agogic, kinesiologic, and physiotherapeutic components. The aim of the study is to highlight the resources of the present psychomotor therapy.
Keywords: psychomotor therapy, physical activity, history

Historická a teoretická východiska psychomotorické terapie
Základním léčebným prostředkem moderní psychiatrie je farmakoterapie. Ta však nedává pacientům dostatečnou možnost pracovat na svém uzdravení aktivně a staví je do pozice pasivního příjemce léčby. Jedním z podpůrných přístupů, který má vliv na „negativní“ symptomatologii, je pohybová aktivita, která ze své podstaty vybízí nemocného k aktivnímu zapojení do terapie a může posílit jeho odolnost vůči každodenní zátěži. Na tomto základě je vytvářena od 19. století psychomotorická terapie. Je považována za alternativní terapii a může být součástí některých psychoterapeutických přístupů behaviorální, kognitivní, kognitivně behaviorální, psychodynamické terapie. Zahrnuje medicínské, psychologické, agogické, kineziologické a rehabilitační složky. Cílem této studie je upozornit na myšlenky, z nichž současná psychomotorická terapie čerpá.
Klíčová slova: psychomotorická terapie, pohybová aktivita, historie
Běla Hátlová, Milena Adámková Ségard, Iva Wedlichová, Tereza Louková, Zdeněk Bašný sen. (2014). Historická a teoretická východiska psychomotorické terapie. Československá psychologie, 58, 1, 82-93.
Historical and theoretical starting points of psychomotor therapy
The basic therapeutic mean of modern psychiatry is pharmacotherapy. It, however, does not provide the patients the sufficient opportunity to act for their recovery and puts them in a position of passive recipients of treatment. One of the supporting policies which affect the negative symptomatology is the physical activity that encourages inherently the patient to active participation in therapy and can even strengthen his/her resistance to the daily stress. The psychomotor therapy is elaborated on this basis since the 19th century. It is considered an alternative therapy and can become the component of some psychotherapeutic approaches, e.g. behavioral, cognitive, cognitive-behavioral, and psychodynamic therapy. It includes the medical, psychological, agogic, kinesiologic, and physiotherapeutic components. The aim of the study is to highlight the resources of the present psychomotor therapy.
Keywords: psychomotor therapy, physical activity, history