Kontakty
|
Kohák
Subkategorie Kohák bibliografie, Kohák kontakt
Prof. Erazim Kohák, PhD.
Metodologicky vycházím z Husserla [viz pojem Wertnehmung v Ideen II!]. Svůj filosofický úkol chápu v duchu pozdějšího Masaryka jako průběžné hledání představy o smyslu našeho pobývání a obcování, na které bychom mohli pevně stát a klidně spát. Tento úkol považuji za obzvlášť naléhavý ve věku globalizace, který jedinci otvírá obzory a tím ho jak osvobozuje, tak ochuzuje o tradiční vztahy a souvislosti, které určovaly jeho samozřejmé sebe-vědomí. Jedinec se stává „člověkem bez vlastností“ (Musil). Pokud se má množina takových jedinců stát soužitím ve svobodě a úctě, ne jen bezejmenný manipulovatelný dav, připadá mi nezbytné, abychom - tentokrát vědomě – promýšleli sdílené i svérázné složky své kulturní totožnosti, lidské, evropské i české. V češtině jsem jako první krok v tomto filosofickém úsilí napsal nástin opěrných bodů v dějinách evropského myšlení, Člověk, dobro a zlo (Praha, Ježek, 1993; ISBN 80-901625-3-3). Po tom následovala řada drobných přípravných prací (např. Průvodce po demokracii [Praha, SLON, 1997; ISBN 80-86429-03-2] a texty souborně vydané jako Orbis bene vivendi [Praha, Junák, 2001; ISBN 80-86109-64-X]. Další základní krok představují dvě etické monografie, Zelená svatozář (Praha, Sociologické nakladatelství, 1998) o ekologické etice a Svoboda, svědomí, soužití (Praha, Sociologické nakladatelství, 2004) o obecné etice. Po těch následoval další sborník drobných prací, Zorným úhlem filosofa [Praha, Ježek, 2004; ISBN 80-85996-38-3]. Současně připravuji přednášky, ze kterých D.v. vznikne kniha, která se zaměří výslovně na otázku po smyslu naší lidské, evropské i české kulturní totožnosti. Zvolil jsem pro ni pracovní titul Člověk, dějiny, smysl, který se brzy scvrknul na pracovní název Člověčina. Jde mi v ní o antické náměty života v pravdě, života v dějinách, života v řádu a novodobé náměty života ve svobodě, v rovnosti a bratrství jako o evropský přínos globálnímu lidství. Kulturní globalizace bohužel neznamená celosvětové kulturní obcování, nýbrž převážně jednosměrný vývoz evropských samozřejmostí (k tomu ve svérázném americkém podání) do celého světa. Předběžné kritické tříbení mi připadá jako naléhavě nutný předpoklad obrany lidství před macdolandizací.
|