Jakou mají roli média veřejné služby v měnícím se světě? Je jejich role a místo pevné a oprávněné? Sémantika služby a zisku - hranice ve světě médií. Mají média veřejné služby autoritu? Média veřejné služby musí upevňovat  svou pozici, v době kulturní globalizace a globálních mediálních monopolů se mohou stát jedinými skutečně nezávislými zdroji informací. Jejich autorita je dána nejen jejich úlohou ve společnosti, ale i nutně se upevňujícím postavením a nezávislostí na politické garnituře, která zrovna vládne.  Média veřejné služby musí upevňovat strategickou pozici v celém globalizujícím se světě a myslet strategicky.

Podle průzkumů lidé věří médiím. Je to částečně zvyk. Je důvěra v "solidnost" médií založená na prvorepublikových iluzích?  Co od médií očekává decisní sféra, co veřejnost a co teoretici? Je   stereotypním smýšlením výrok "noviny mají vždycky pravdu"? Co je to mediální realita? Jakou mají média autoritu, když se soustředí pouze na "senzační" zprávys negativní konotací, zveřejňování odposlechů či materiálů, nasbíraných ze skrytých kamer? Kdo jsou současní žurnalisté, jaké mají vzdělání a jaké mají předpoklady stát se "autoritami" či "mluvčími" společnosti?

S rozvojem nových médií a informačních a komunikačních technologií v posledních zhruba dvou desetiletích můžeme pozorovat výrazný nárůst vlivu vizuální kultury, která se stává výraznou autoritou. Vizuální kultura však není odrazem či zobrazením „skutečnosti“, ale vytváří obraz reality provázaný se sociálními a politickými skupinami a institucemi, které obrazy produkují. Nejsou tedy neutrální ale ideologické a zastupují konkrétní zájmy. V příspěvku se chci zamyslet nad konkrétními příklady vstupu vizuální kultury do veřejného prostoru města a nad důsledky, které to přináší.