Příspěvek se zaměří na relevantní nacionalistické a populistické strany v Evropě od pádu komunismu. Zamyslí se nad příčinami vzniku, populiarity, ideologie a budoucí perspektivě těchto stran. Vývoj nikdy neprobíhal rovnoměrně - zatímco v některých zemích se tyto strany vyskytovaly již dříve (Francie, Itálie), v dalších se vyskytly až později (Portugalsko, Norsko), jinde se straně populistické pravice podařilo dostat do parlamentu až v poslední době (Švédsko). Obdobná situace panuje i v politických systémech východní Evropy. Zatímco např. v Rumunsku a Polsku nacionalisté a populisté již úspěch slavily, aby klesly do bezvýznamnosti, v jiných zemích (Bulharsko) zaznamenávají aly úspěchy teprve od nedávné doby. Příspěvek se pokusí odpovědět na otázku, jaké jsou příčiny tohoto úspěchu, zda lze hovořit o jednotných příčinách vzniku a vzestupu stran tohoto typu, jaký je vnitřní obsah těchto stran jako i jejich budoucí perspektiva.

Mgr. Ondřej Lánský
Dekolonizace myšlení: o jedné formě odporu proti koloniální praxi.

Autor příspěvku se bude soustředit na představení jednoho z možných metodologických nástrojů boje utlačovaných proti jejich utrpení. Tímto nástrojem je dekolonizace myšlení. Na konkrétních příkladech se pokusí v rámci evropského myšlení ukázat konstitutivní momenty mocenské praxe, která v tomto myšlení nachází své epistemické kořeny. Pokusí se vypointovat kritickou argumentaci v tvrzení, že za evropským „myslím, tedy jsem“ stojí ve skutečnosti: „dobývám, tedy jsem“.


Dr. Marta Kolářová
Proti autoritě Západu: výzva bílému liberálnímu feminismu

Transnacionální feminismus je významným globálním aktérem, nicméně západní feministky v něm dominující jsou kritizovány ženami z řady jiných kulturních okruhů. Globální sesterství jako forma světového feminismu se stala terčem kritiky kvůli rasismu bílých žen. Příspěvek bude prezentovat zejména tzv. feminismus žen třetího světa stavící se proti univerzalizaci feministického hnutí a západní formě emancipace.


Mgr. Ľubomír Dunaj
Autorita a autoritárstvo. Čínske perspektívy.

Príspevok skúma ponímanie autority a autoritárstva v klasickej čínskej filozofii. Analyzuje klasický čínskeho svetonázoru a miesto autority v ňom.  Harmónia s prírodou i vnútorná harmónia človeka s Cestou prirodzeného bytia bola hlavným čínskym krédom vo všetkých spoločenských oblastiach, rovnako ako aj vo všetkých druhoch klasického čínskeho životného štýlu i jeho umeleckých prejavoch. Súčasne na dosiahnutie toho sa v ľudskom správaní v Číne tradične vyzdvihovali etické ideály harmonickej súdržnosti a vzájomného uskromnenia sa, no najmä tzv. konanie nezasahovaním (wu wej), to znamená ideály vyzdvihovania celospoločenských  záujmov pred záujmami jednotlivcov a ideál nemarenia pre život i spoločnosť prospešnej práce druhých kvôli svojim egoistickým životným záujmom. Cieľom príspevku je aj preskúmať nakoľko sú prítomne tieto filozofické motívy v riadení a správe súčasnej Číny, ktorá je najmä západným svetom vnímaná ako výrazne autoritatívny a ľudské práva porušujúci štát. V záverečnej časti príspevku sa pokúsim o komparáciu Východ - Západ, najmä vo vzťahu k postmodernej filozofii.