Česky
V roce 2013 si česká odborná i laická veřejnost připomínala 100. výročí narození prof. Otto Wichterleho (viz AB 6/2013). Ačkoli se mohlo zdát, že související vzpomínkové akce budou kulminovat kolem 27. října 2013, organizátoři projektu „Otto Wichterle – příběh kontaktní čočky“ potvrzují uvedený předpoklad jen z části. V České republice již sice poptávka po představení díla a osobnosti tvůrce měkkých kontaktních čoček opadá, avšak v zahraničí neutichá a lze dokonce říci, že narůstá.
Popularizační projekt, jehož součástí jsou odborné informační panely, komiks a animovaný film (k dispozici je popularizační i odborná verze projektu), připravila v roce 2011 Česká centra ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR u příležitosti 50. výročí vzniku měkké kontaktní čočky. Veřejnosti se poprvé představil během Týdne vědy a techniky v listopadu téhož roku za účasti dr. Lindy Wichterlové – manželky prof. Wichterleho (viz AB 12/2011). Jako zvláště úspěšné se jeví propojení výstavy se stavebnicí Merkur, s jejímž využitím vznikl první Wichterlův „čočkostroj“. Ve dvou kopiích putuje po ČR i světě společně s expozicí, která seznamuje nejen s Wichterleho vědeckou prací, ale také ukazuje nepříliš známá fakta z jeho života. Popularizační část (určená především pro zahraniční publikum) se zakládá na animovaném filmu a komiksu MgA. Zuzany Bahulové; vše doplňují interaktivní programy a přednášky. Pro zájemce o odborné informace je připraven katalog vycházející z informačních panelů výstavy – ty jsou také základem odborné části, která se představila výhradně v ČR a na Slovensku.
V prosinci 2011 se uskutečnila prezentace v galerii Českého centra Praha, a to včetně doprovodných programů (rovněž ve spojení s předvedením dětské stavebnice Merkur). Zatímco dospělí návštěvníci si mohli mj. nechat změřit zrak s doporučením vhodné korekce, mladší ročníky si získala dvě interaktivní odpoledne – děti si zahrály připravené hry se stavebnicí Merkur a zúčastnily se tvůrčí dílny MgA. Bahulové.
Odborné veřejnosti se projekt představil v únoru 2012 na mezinárodním veletrhu OPTA v Brně. Prvním zahraničním zastavením výstavy se stalo Slovenské národní muzeum v Bratislavě. Necelý rok po zahájení prezentační části vznikla první stálá expozice ve Wichterlově gymnáziu v Ostravě; slavnostně ji otevřeli prof. Jiří Drahoš, prof. Kamil Wichterle a PhDr. Lubomír Zaorálek.
Foto: Lukáš Houdek, Archiv autora
Zvýšení zájmu v zahraničí přineslo 100. výročí narození prof. Wichterleho. Výstavní projekt se tak postupně představil v Sofii, Miláně, Římě, Madridu a La Coruñi. Potvrzením atraktivity výstavy je i její zapůjčení Sofijskému festivalu vědy, odkud putovala do Národního polytechnického muzea v Sofii (ve výsledku zůstala v Bulharsku místo plánovaného týdne pět měsíců). Důkazem, že má výstava vysokou úroveň, je i její umístění na konferenci Assottica v Římě, kam se dostala poté, co zaujala jednoho z organizátorů v Českém centru Milán.
Rovněž v České republice zavítala v roce 2013 do několika měst – konkrétně Prostějova, Zlína, Brna, Nymburka či v Praze do Senátu Parlamentu ČR.
Foto: Archiv Českého centra Bukurešť
Z prezentace výstavy v Bukurešti
Přestože si letos již nepřipomínáme žádné významnější výročí spojené s osobností prof. Wichterleho, evidujeme trvalý zájem – projekt proto nově zavítal do Bernu, Bukurešti, Bruselu, Liberce, Moskvy, Plovdivu a Stockholmu; do budoucna domlouváme další destinace i ve vzdálenějších teritoriích. V roce 2015 by tak projekt mohl zavítat například do Tel Avivu a dále navázat na evropskou pouť v Chorvatsku, Norsku, Rakousku a ve Švýcarsku.
Foto: Lukáš Houdek, Archiv autora
Hry s Merkurem vedl Jiří Mládek, největší sběratel této stavebnice na světě.
Výstava zcela naplňuje původní záměr – zatímco v ČR připomíná významné výročí a představuje prof. Wichterleho jako vzor pro mladou generaci, u které chce podněcovat zájem o technické obory, v zahraničí poopravuje mylný názor, že v případě měkkých kontaktních čoček jde o původní americký patent. Zároveň poukazuje na unikátní českou schopnost improvizace, vysokou kreativitu a dosahování badatelských výsledků i v prostředí, jehož podmínky nejsou ideální. Návštěvníci se rovněž seznamují s méně známými fakty a mnozí z nich odcházejí se shodnými pocity jako tvůrci projektu – že převažuje úcta a pokora k životním i profesním úspěchům prof. Wichterleho.
Foto: Lukáš Houdek, Archiv autora
V doprovodném programu v galerii Českého centra si mohli návštěvníci nechat změřit zrak.
Závěrem nezbývá než poděkovat partnerům a podporovatelům. Záštitu laskavě udělil předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš. Projekt by nemohl být realizován bez osobní angažovanosti Ing. Jiřího Michálka z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Mgr. Marca Stelly z Hrdličkova muzea člověka, dr. Antonína Kostlána z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, dr. Ivany Lorencové z Národního technic-kého muzea a absolventů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně MgA. Zuzany Bahulové a MgA. Pavla Kadlece. Děkujeme všem, kteří dovolili důstojným způsobem prezentovat jednu z nejvýznamnějších osobností české vědy.
JAN ŠPUNDA,
Česká centra