Česky
Od poloviny 90. let se v České republice realizují mezinárodní výzkumy k porovnání vědomostí a dovedností českých žáků a jejich vrstevníků v ostatních vyspělých zemích. Výzkumy se uskutečňují v zúčastněných zemích cyklicky a umožňují přímo porovnat průměrné výsledky v jednotlivých letech. Zatímco v dovednosti pracovat s textem (čtenářská gramotnost) dosahují čeští žáci dlouhodobě podprůměrných výsledků, v matematice a přírodovědných předmětech se umísťovali nad průměrem zemí EU a OECD.
Na dobrou matematickou výbavu českých občanů poukázal i výzkum dospělé populace (International Adult Literacy Survey) z roku 1998, v němž se čeští občané ve věku 16–64 let umístili na třetím místě z 22 zúčastněných zemí OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), přičemž ve čtenářské gramotnosti skončili ve druhé polovině.
V posledních letech doznaly výsledky českých žáků ve všech sledovaných oblastech statisticky významného zhoršení. Nejmarkantnější byl propad v matematice; u českých žáků prvního i druhého stupně povinného vzdělávání nejvyšší ze všech zemí OECD, které se výzkumů pravidelně účastní. V mezinárodním výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání TIMSS (Trends in Mathematics and Science Study), který se uskutečnil v roce 2007, se čeští žáci čtvrtých ročníků umístili na 18. místě mezi 19 zúčastněnými zeměmi OECD/EU (v roce 1995 na čtvrtém místě z 19) a čeští žáci osmých ročníků na osmém místě z 15 (v roce 1995 na třetím místě z 24).
Rozdíl v testových skóre žáků 4. ročníků v r. 1995 a žáků 4. ročníků v r. 2007. Testová skóre jsou prezentována na škále s mezinárodním průměrem 500 a směrodatnou odchylkou 100. (Tato škála platí pro oba grafy.)
V posledním výzkumu OECD PISA (Programme for International Student Assessment), který se uskutečnil v roce 2009 a zjišťoval vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků v matematice, přírodovědných předmětech a práci s textem, se čeští žáci propadli v matematice až na 22. místo z 34 zemí OECD, přičemž byl pokles ve výsledku od roku 2003 u českých žáků největší ze všech zúčastněných zemí. S celkovým poklesem výsledků se zvýšil i podíl žáků, kteří podle mezinárodních kritérií nedosahují vědomostí a dovedností nezbytných pro další studium a řešení matematických úkolů běžného života. V roce 2009 byla takto klasifikována celá čtvrtina českých žáků.
Odborníci analyzující výkon českých žáků v mezinárodních výzkumech hledají odpověď na otázku, co je příčinou jejich zhoršení. Analýzy úloh pro první stupeň ZŠ ukázaly, že žáci ve čtvrtém ročníku, kdy se výzkum realizuje, nemají osvojeny některé poznatky, jež by mohli při řešení úloh uplatnit (například se dosud nesetkali s pojmem zlomku, neumějí počítat obsahy rovinných útvarů a podobně). Z odpovědí žáků je ovšem také zřejmé, že neznalost nejsou schopni překonat samostatnou úvahou. Neschopnost přemýšlet nad matematickým problémem samostatně se následně projevuje mimo veškerou pochybnost v úlohách, které se přímo zakládají na úvaze, tedy nevedou k aplikaci vzorečku či jednoduchého postupu. Českým žákům chybí návyk a odvaha pouštět se do problémů, u nichž nevidí na první pohled zřejmý způsob řešení.
Změna ve výsledcích žáků na konci povinného vzdělávání mezi lety 2003 a 2009 (výzkum PISA)
Z výzkumu zároveň vyplývá nedostatek pozitivního vztahu k matematice a tento stav se dále zhoršuje, což je závažné zjištění. Výzkumy v oblasti behaviorálních věd totiž přesvědčivě ukazují, že se na výkonech v matematice stejnou měrou jako kognitivní schopnosti projevuje zájem, motivace k řešení úkolu a víra ve vlastní schopnosti úkol vyřešit.
Projekt Matematika s chutí si klade za cíl poukázat na důležitost matematického vzdělávání a vytvořit platformu jednotlivců i organizací, kterým není výuka matematiky lhostejná a chtějí přispět k jejímu zlepšení. Na výzvu k podpoře matematiky okamžitě reagovali mnozí podnikatelé, na organizátory se obracejí organizace i jednotlivci s nabídkou nápaditých pomůcek k matematickému vzdělávání i mnoho těch, kteří se chtějí podělit o názory na důležitost kvalitní matematické výuky a nabízejí pomoc.
Projekt chce zároveň přesvědčit, že cesta k lepšímu učení matematiky vede v první řadě přes zvyšování motivace žáků. Jejich motivace však neznamená „uplácení“ prostřednictvím odměn, pochval nebo zábavných, s matematikou nesouvisejících činností. Žákům je třeba nabídnout aktivity, které budou považovat za smysluplné, zaujmou je a zakusí při nich uspokojení z intelektuální činnosti. Matematika s chutí vychází z předpokladu, že takové aktivity musejí stavět na zájmu a vlastní aktivitě žáků, na jejich samostatném myšlení a objevitelství. I když se toto učení může jevit zdlouhavé a zdánlivě méně efektivní než „probrání“ vzorců nebo postupů prostřednictvím výkladu a procvičení, žákům pomáhá získat dovednosti, které jim umožní úspěšně si poradit s matematickými problémy i v situaci, kdy vzorečky a postupy zapomenou. Uvedená výuka jim zprostředkuje poznání, že budou-li se snažit, dokáží vyřešit i velmi obtížné úkoly a mohou z toho mít navíc radost. Taková zkušenost má velký motivační efekt a je zásadní pro vzdělávání i v jiných oborech.
Matematika s chutí poskytuje podporu učitelům, kteří chtějí prostřednictvím konstruktivistické výuky rozvinout dovednosti žáků experimentovat s matematikou a matematickými objekty, klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Učitelům poskytne také zpětnou vazbu prostřednictvím informace o vstupních a výstupních dovednostech žáků a o jejich motivovanosti pro matematické úkoly. Účastníci projektu jsou povinni podělit se s dalšími učiteli o zkušenosti s konstruktivistickou výukou.
Podrobné informace o projektu naleznete na www.matematikaschuti.cz.
JANA STRAKOVÁ,
Institut pro sociální a ekonomické analýzy