Kontakty
Abstrakt - Panel 7
Abstrakty příspěvků panelu "Kultury a jejich ohrožení"


Vasil Gluchman
Morálka v procese globalizácie – podnety a ohrozenia
Ekonomická a kultúrna globalizácia, ktorá sa začala nástupom novoveku, no najmä počínajúc kolonializmom 19. storočia a pokračujúc v hektickom tempe koncom 20. storočia až do súčasnosti, prináša množstvo nových podnetov pre vzájomné spoznávanie a spolužitie rozličných národov, kultúr a morálnych systémov v rozličných častiach sveta. Na druhej strane však prináša aj hrozbu unifikácie, straty alebo zničenia časti kultúrnej a morálnej skúsenosti ľudstva nekorešpondujúcej s dominantnou kultúrou, respektíve civilizáciou.  V čom sú pozitíva a negatíva súčasných globalizačných procesov vo vzťahu k morálke? Aké sú možnosti a riešenia pre zachovanie pozitívnych kultúrnych a morálnych tradícií minulosti? Je globalizácia vo sfére morálky pokrokom alebo úpadkom? Hrozí zánik morálnej diverzity ako dôsledok ekonomickej a kultúrnej globalizácie?

 

Martin Šimsa
Dialog mezi jedinci a kulturami, texty a kontexty

Pro identitu jedinců je podstatný dialog mezi odlišnými jedinci a čtení klíčových textů. Pro porozumění jedincům, kulturám a textům je potřeba zohlednit kontexty, v nichž se konstituují, jsou čteny a přepisovány. Pro identitu kultury je podstatné vymezení vůči odlišným kulturám. Cílem příspěvku je prozkoumání míry vymezení vůči odlišným jedincům a kulturám, textům a kontextům a určení koexistenčního a dialogického potenciálu v euroamerické demokratické kultuře.

 


Erazim Kohák
Kultura žije v slovu: zápas o zachování lokáních jazyků v globálním světě

Příspěvek bude vycházet ze skandinávské zkušenosti: v Dánsku, Norsku a Švédsku znalost a užívání angličtiny tak pokročily, že všechny tři země se bojí úpadku, ne-li vyhynutí národních jazyků a podnikají velmi aktivní kroky pro jejich oživení. Nečekaně zjišťují, že se jejich národní jazyky nalézají zhruba tam, kde byla čeština v roce řekněme 1800, kdy přestala být jazykem vědy a kultury. Příspěvek bude podložen filosofickým výkladem (Die Sprache ist das Haus des Seins) a zdůrazní potřebu vědomého obohacování češtiny, aby bylo možné v ní vyjádřit všechno, o čem mluvíme ve vědě a kultuře.