Abstrakty příspěvků panelu "Kultura a hegemonie"


Jan Bíba
Hegemonie a možnost emancipace
V posledních desetiletích byl pojem emancipace spojován především s tzv. novými sociálními hnutí. Tento optimismus však dostává trhliny, protože se ukazuje, že cíle těchto hnutí si mnohdy protiřečí, což může vést k podkopání jejich emancipačního potenciálu. Příspěvek se proto bude pokoušet na základě Laclauova rozpracování pojmu hegemonie jako reartikulace vztahu univerzálního a partikulárního hledat nové možnosti formování subjektu, který by se stal nositelem emancipace.


Ondřej Slačálek
Czechtek 2005 - Interakce hodnotové hegemonie, levice a subkultury
Cílem příspěvku je zmapovat politickou diskuzi kolem policejního zásahu na Czechteku 2005 z hlediska gramsciovského pojetí hegemonie. Příspěvek bude sledovat interakci liberální hegemonie, levicové vlády a teknařské subkultury. Příspěvek bude vycházet z podvojného charakteru české liberální hegemonie – zatímco její konzervativnější verze, více zaměřená na ochranu majetku a veřejného pořádku, tlačila vládu k zásahu, liberálnější část, více zaměřená na ochranu lidských práv a antirepresivně, podpořila a z velké části ideologicky vyzbrojila odpor proti zásahu. Oficiální levice se v daném případě přihlásila ke konzervativní verzi liberální hegemonie s některými náznaku možností přesahu této hegemonie směrem k hodnotově konzervativní mobilizaci, které byly přeceněny a využity hnutím proti zásahu. Teknařská subkultura sama absorbovala velkou část liberální hegemonie ve své argumentaci a po jistou dobu se stala kandidátem na to, aby představovala nejradikálnější verzi protiparoubkovské mobilizace. Tím se zároveň zařazovala do oficiální společenské debaty, což představovalo vážný problém pro identitu této subkultury a pro její klíčové hodnoty: autonomiie, nezávislost, nomádství. Interakce s liberální hegemonií, které se podařilo kooptovat logo Czechtek, a s levicovou vládou, která jej rozehnala, vedla na jedné straně u části teknařů k jednostrannému politickému vyhranění (symbolizovanému kombinací antirepresivní a protiparoubkovské rétoriky), na druhé straně a následně k debatě o vlastní roli a identitě, opuštění kooptovaného loga a snaha nomádsky uniknout zahrnutí hegemonním diskurzem – pořádáním menších a divokých freeparties, přesunem na východ (posílení již dříve existujícího Bulgariateku, přímo v reakci na kooptaci Czechteku dva uskutečněné ročníky Ukrajinateku) a rozšířením záběru od kritiky konkrétního zásahu a negativní ikony Paroubka na represivní tendence jako celek.


Milan Znoj
Lidská práva a hegemonie po gruzínské krizi
Příspěvek se pokusí zhodnotit jak hegemonie, kterou mají Spojené státy americké v globálním řádu, proměňuje diskurz o lidských právech. Příkladem bude gruzínská krize, kde obě strany Gruzie i Rusko užívaly při ospravedlnění svých akcí dvojí rétoriku, jednak geopolitickou vycházející z pojmu státní svrchovanost a státní zájem, a jednak lidskoprávní založenou na pojmu univerzálních lidských práv. Obojí rétorika se propletla k nepoznání, a tak je otázkou, zda toto zauzlení lze nějak rozplést. Koncept hegemonie nabízí jisté řešení.