Kontakty
|
1
Pondělí, 4. 11.
17:00 – 19:00 Ambivalence společenských změn Miluš Kotišová, I-volby Nový politický úděl: komunikace velké škály: rozprava o existenciálním „kognitivním poli“ člověka-společnosti Příspěvek nejprve nabídne nový – neekonomický - výklad peněz a dá jej do souvislosti trvale rostoucí složitost a „zrychlování“ civilizace (prožívání a imperativ času a prostoru) se vznikem písma a následným organizováním společnosti na základě těchto dvou určujících „metatechnologií“. Dále bude vycházet z díla americké feministické myslitelky Genevieve Vaughan, pro kterou je člověk především „homo donans“,která ukazuje, že lidský vývoj nehnala kupředu ani tak abstraktnost jazyka jako taková, ale právě jeho schopnost „hojně obdarovávat“ a odrážet nově vynořované kolektivní potřeby utvářením nových inkluzivních vztahů; oproti tomu peníze jsou jazykem o „jediném slově“, směna (potažmo trh) je proto neuspokojivá forma komunikace, která se od původní schopnosti obdarovávat posunula k povinné směně, při níž se každá strana snaží dát rozhodně méně, než dostane (v podobě peněz), přitom je zřejmé, že „z rovné směny by nikdy nemohl vzejít žádný zisk“. Na základě nového pojetí peněz poté příspěvek bude prezentovat alternativy organizování politiky a vytváření veřejného konsenzu a ptát se, které ze současných palčivých otázek na tomto poli lze novými přístupy umenšit či uspokojivě vyřešit. Politika je dnes jediné veřejné pole, které může skutečně sjednocovat „vědění“ - jednak legislativně (v rovině obecné), tak exekutivně (jednání praktické). Michael Hauser, Filosofický ústav AV ČR Revoluce proti revoluci Transformace a revoluce probíhají téměř nepřetržitě. Jsou součástí reality flexibilního kapitalismu: neustále přicházejí nové „revoluční technologie“, nové generace mobilních telefonů, počítačů, aut. V politice a ve státní správě se neustále odehrávají transformace, personální i normativní, v zaměstnání se neustále mění nastavení pravidel. Výsledkem je, že si tento typ transformací a revolucí kolonizoval samotný pojem společenské změny. Tento pojem se u většiny lidí vyprázdnil. V příspěvku se zaměřím na ideologický efekt flexibilního kapitalismu: vše se proměňuje, ale skutečnou změnu si nedokážeme představit. Pokusím se pak naznačit možnou strategii odporu, spočívající v tom, že nejprve zdůrazníme to, co se ani ve flexibilním kapitalismu nemění. Miroslav Tejkl, Zastupitelstvo PK Civilizace dluhu nebo ztráta potenciálu Příspěvek se bude zabývat výsledky trendů metamorfózy dluhu v dějinách a jeho existenciálního a ontologického charakteru, tj. bobtnání finančního dluhu jako kompenzace slábnutí nákladů reprodukce (reprodukčního dluhu) na jednotku produkce v tržní ekonomice a nyní již nezastupitelná role veřejného dluhu při snižování nadkriticky velké mezery vytíženosti mezi reálným vytížením kapacit a potenciálem těchto kapacit. Ve společnosti, kde dominuje jako mechanismus zhodnocování potenciálu soukromé zhodnocování v podobě kapitálu a jako dominující forma přebytku soukromý tržní zisk z realizace u svobodné poptávky (zvolna ovšem přerůstající do tzv. vynucované poptávky), kde tzv. „závody ke dnu“ jsou přirozeností a bývalá kulminace sociálního státu zvláštností a výjimkou, nemůže příslušné kompenzující finanční zadlužování nerůst. Snad teprve rozvinuté zhodnocování veřejného dluhu v budoucnosti by mohlo rostoucí objem veřejného dluhu snižovat – pokud by získalo charakter vzájemného společenského zhodnocování celkového potenciálu ve společnosti a ve společnosti by nakonec dominovalo s tím, že naopak dosud dominující kapitál jako mechanismus takového soukromého zhodnocování, které užívá cizí najatou práci, by se stal „jen“ dílčím, „zahrnutým“ momentem nového zhodnocovacího komplexu ve společnosti. |
Vytvořila společnost BENETA.cz s.r.o. 2005 ©