Richard Sťahel, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Vnútorné a vonkajšie príčiny súčasnej krízy
Súčasná priemyselná civilizácia čelí kríze, ktorá má množstvo príčin, ale aj prejavov. Ukazuje sa, že to nie je len kríza hospodárska, resp. kríza kapitalizmu, ale aj kríza civilizačného modelu či civilizácie ako takej,  ktorá sa prejavuje predovšetkým ako environmentálna kríza. Začiatkom 70. rokov minulého storočia rozlíšil J. Habermas tri typy spoločenskej formácie a podľa ich vnútorného organizačného princípu a miery sociálnej a systémovej integrácie aj typy kríz, ktoré sa môžu v danom type spoločenskej formácie vyskytnúť. Otázka je či možno Habermasovu analýzu príčin a podôb krízových procesov aplikovať aj na súčasnú krízu, keďže sa v nej prekrývajú externe a interne vyvolané krízové javy.

Oleg Suša, CGS, Akademie věd ČR
Krize, globální civilizace, rizika, konflikty
Téma globální civilizační krize je již půl století spojeno s dynamikou sociálních změn a transformací. Globalizace a proměny soudobého (post)moderního kapitalismu vyústily do mnohavrstevné krize, opětovně lze dnes hovořit o krizi civilizace „na rozcestí“.  Tato krize má celou řadu dimenzí (environmentální, sociální, ekonomickou), je  stále více spojena s každodenností působení kapitalistické globalizace a nelze ji abstraktně vysvětlovat  jako  problém růstu societální a civilizační komplexity či jako něco, co je nutným rysem adaptivního jednání. Podobně je tomu s pojmem rizika: riziko je spojeno nikoli s vnějším působením, je vnitřní vlastností a efektem každodenního (dis)fungování globální civilizace.  Rizika jsou produkována v rámci rutinizované a eskalované (často ideologicky normalizované) neudržitelnosti sociální, ekonomické i environmentální. V souvislosti s rizikem  se vytváří falešný dojem nepřehlednosti, chaosu, neřiditelnosti a samopohybu systémů.  Na rozdíl od praxe uzavřených elitních diskurzů technovědních expertů a orgánů hegemonické moci, které normalizují rizika a krize, může kritická analýza ukázat globální rizika jako sociální konflikty -  nikoli pouze jako technické či čistě technicky řešitelné  problémy. Technická řešení dopadů změn v glokalizovaných interakcích jsou sociálně podmíněna a nelze je oddělit od dynamiky sociálních konfliktů. V tomto kontextu lze obecně hovořit o civilizaci „na rozcestí“ jako o zápasu o charakter civilizační transformace při utváření globální společnosti.

Ivan Dubnička, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Environmentálna vízia a dezilúzia
Príspevok sa zaoberá environmentálnymi víziami, ktoré v spoločnosti vládli na prelome zmeny spoločenského systému v Československu, respektíve v celom východnom bloku a najmä príčinami, ktoré nenaplnenie týchto vízií determinovali. Autor stanovil tri hypotézy: (1) Environmentálna a politická negramotnosť. (2) Nízka sociálna úroveň obyvateľstva (v porovnaní so západnou Európou). (3) Antropologická predispozícia človeka správať sa konzumne. Ako vyplýva zo stanovených téz, uvedený problém je v príspevku skúmaný tak v rovine politologickej, sociologickej ako aj v rovine antropologickej.