Dobrodružná věda
4.3.2015
Zahájení cyklu akcí ke 125. výročí českých akademií věd (a umění)
Interaktivní expozici „Věda a technika. Dobrodružství, které Vás bude bavit“, představující práci významných českých matematiků, fyziků, chemiků, geologů, biologů či techniků, zahájil v úterý 3. března generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr a členka Akademické rady AV ČR PhDr. Taťána Petrasová, CSc. Návštěvníky vernisáže zaujaly unikátní exponáty dokládající úspěchy české vědy – polarograf laureáta Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského, první stroj Otto Wichterleho na přípravu kontaktních čoček, nebo doklady o práci českého chemika Antonína Holého.
Vědci z AV ČR objasnili, jak rostliny přeměňují světlo na teplo
4.3.2015
Prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology publikoval odborný článek vědeckých týmů Ing. Romana Sobotky, Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR (Centra Algatech v Třeboni) a prof. RNDr. Tomáše Polívky, Ph.D., z Biologického centra AV ČR a Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Jejich průlomový objev vysvětluje fyzikální podstatu přeměny světelného záření na tepelné, které probíhá ve světlosběrných komplexech rostlin. „Ty plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů,“ vysvětluje Ing. Roman Sobotka, Ph.D. Pokud je ale absorbované energie příliš, hrozí poškození fotosystémů a světlosběrné komplexy velkou část energie přeměňují na teplo, čímž se jí bezpečně zbavují. Mechanismus tohoto děje odhalili právě vědci z AV ČR. Více v tiskové zprávě.
Poodhalen mechanismus výživy rostlin dusíkem
2.3.2015
Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D
Výzva ke zlepšení zdravotní péče o sluch
2.3.2015
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila úterý 3. března Dnem péče o sluch (Ear Care Day). Interakademický lékařský panel (The Interacademy Medical Panel), instituce, jejímž členem je také Akademie věd České republiky, vydala při příležitosti mezinárodního Dne péče o sluch Výzvu k akci za zlepšení zdravotní péče v souvislosti se ztrátou sluchu (A call for action to strengthen healthcare for hearing loss). Uvádí se v ní, že ztráta sluchu je závažný zdravotní problém, kterému se v mnoha zemích stále nevěnuje dostatečná pozornost. Více než 350 milionů lidí na celém světě trpí různým stupněm ztráty sluchu, která má úzkou souvislost s kognitivní a funkční invaliditou dětí a dospělých. Znění Výzvy ke zlepšení zdravotní péče v souvislosti se ztrátou sluchu naleznete zde.
Vicepremiér Andrej Babiš navštívil špičková pracoviště Akademie věd České republiky
26.2.2015
Na okraji Prahy vzniká české Silicon Valley
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš spolu s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR prof. Janem Řídkým přivítal ve čtvrtek 26. 2. na oficiální návštěvě laserových komplexů v Dolních Břežanech ministra financí Ing. Andreje Babiše. Prohlédli si laserové centrum HiLASE, slavnostně otevřené v září 2014, hrubou stavbu administrativní budovy a speciálně upravené podzemní podlaží laserové budovy vznikajícího centra ELI Beamlines. „Jde o investici nejen do unikátních vědeckých kapacit, ale zejména do prestiže České republiky,“ řekl o laserovém komplexu na setkání prof. Drahoš.
Novým členem vědecké rady ERC se stal Tomáš Jungwirth z AV ČR
18.2.2015
Vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR prof. Tomáš Jungwirth byl jmenován do dvaadvacetičlenné vědecké rady ERC (European Research Council – Evropská výzkumná rada), která má za úkol stanovovat její vědeckou strategii a metodiku. Prof. Tomáš Jungwirth je po prof. Pavlu Exnerovi z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, jemuž vypršel mandát viceprezidenta ERC, teprve druhým Čechem v této významné organizaci. „ERC je mezinárodně velmi respektovaná instituce, která se zaměřuje na podporu špičkových vědeckých osobností. Nyní budu mít možnost se zblízka seznámit s tím, jak je tato organizace řízena. Pokud to bude užitečné, tak spolu s prof. Exnerem, který byl u vzniku ERC, rádi tyto zkušenosti zprostředkujeme doma v České republice,“ komentuje své jmenování prof. Tomáš Jungwirth.
Medaile AV ČR významným osobnostem
18.2.2015
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal významné vědecké pracovníky medailemi AV ČR. Pamětní medaili Jana Patočky převzal RNDr. Adolf Filáček, CSc. (Filosofický ústav AV ČR), čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel prof. JUDr. Václav Pavlíček. CSc., dr. h. c. (Právnická fakulta UK), a čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách převzal prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc. (Archeologický ústav AV ČR, Praha, Filosofický ústav AV ČR). Medaili Za zásluhy o AV ČR získala JUDr. Drahoslava Vaníčková. Čestná oborová medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách bude slavnostně předána 19. 2. 2015 prof. Ing. Karlu Ulbrichovi, DrSc., na kolokviu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Výsledky výzkumu vědců z AV ČR publikoval prestižní časopis Nature Communications
12.2.2015
Co způsobuje poruchy dělení chromozomu u savčího vajíčka?
Tým dr. Michala Kubelky, dr. Andreje Šušora a dr. Martina Angera z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a jejich zahraničních kolegů učinil zásadní objev o příčině aneuploidie u vajíček, která postihuje až 35 % žen po 35. roce života. Chybějící či přebývající chromozom ve vajíčku může mj. vést ke vzniku Downova syndromu. Vědecký tým zjistil, že potlačení funkce molekulární dráhy mTOR, která je zodpovědná za syntézu specifických bílkovin na správném místě ve správném čase, či její narušení vede ke genomické nestabilitě, i když je vajíčko schopné být oplozeno spermií.
Nová technologie šetří čas vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
11.2.2015
České centrum fenogenomiky při Ústavu molekulární genetiky AV ČR využívá nové technologie modifikace genů ve výzkumných laboratořích díky spolupráci se společností Sigma-Aldrich. Ta českému centru fenogenomiky poskytla jako jedinému pracovišti v Evropě technologii Sigma CRISPR, včetně reagencií, konzultací a služeb specializovaných bioinformatiků pro editaci genů. „Zařazení nových technologií ušetřilo našim pracovníkům oproti konvenčním metodám více než 75 % času. Spolupráce nám umožňuje dále zlepšovat efektivitu poskytovaných služeb a držet krok s růstem počtu objednávek,“ vysvětlil doc. Radislav Sedláček, Ph.D., ředitel Českého centra fenogenomiky.
Hlávkovy Lužany v reprezentativní publikaci
10.2.2015
První publikaci o zámeckém sídle Josefa Hlávky, největšího českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění (ČAVU), představil veřejnosti předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně s prof. Václavem Pavlíčkem, předsedou správní rady a prezidia nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která knihu vydala v souvislosti se 110. výročím svého založení (1904), 125. výročím založení ČAVU (1890) a 140. výročím otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž budovu Hlávka navrhl a postavil. Úkolu sestavit autorský kolektiv se ujal prof. František Šmahel (Filosofický ústav AV ČR), který přizval ke spolupráci osvědčené odborníky a znalce.
