Homines Scientiarum

Společný tříletý projekt Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Pardubice vyvrcholil souborem pěti DVD a pěti publikací, které obsahují celkem 30 portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti 20. století. Výběr protagonistů se řídil jejich vědeckou erudicí i životním příběhem, aby dílo nabídlo bohatý obraz českých intelektuálních dějin. „Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie“ zachycuje portrétované osobnosti, místa jejich profesního působení i „krajiny duše“.

Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Homines scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie, I–V vydal v kompletu pěti DVD a pěti publikací Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, a nakladatelství Pavel Mervart, 2015.

Autentické záznamy rozhovorů v mnoha případech doplňují archivní snímky či filmy a tvoří tak jedinečný celek. Autoři Tomáš Hermann, Antonín Kostlán, Michal V. Šimůnek a Soňa Štrbáňová (výběr osobností, vedení rozhovorů, zpracování kapitol) zvolili promyšlený výběr oborů a zaměření osobností, od filozofů po zástupce věd o živé i neživé přírodě, vědecky aktivních v různém období, doma i v zahraničí. Mnohé vybrané osobnosti studovaly v 50. letech minulého století, takže profesní dráhu zahájily v 60. letech a aktivně se podílely na proměnách českého akademického prostředí v době následující – podávají tedy svědectví o věznění, zapovězení, exilu a dalších společenských a ideologických překážkách, s nimiž se jejich generace vyrovnávala. Z velké části jsou současně mapovány dějiny Akademie věd, v širších souvislostech moderní česká věda a kromě jiného publikace zahrnuje portréty tří někdejších předsedů akademie. Výslednou pestrou směs osudů spojuje odkaz na píli a ochotu věnovat nejlepší síly svému oboru. Soubor také připomíná některá ne zcela běžná témata a postavy dosud poněkud opomíjené. Jednotícím prvkem všech portrétů je ale nesamozřejmost, smysl a obrana vzdělanosti v moderní společnosti.

Prezentace souhrnného díla se uskutečnila 2. února 2016 v budově Akademie věd ČR za přítomnosti předsedy AV ČR Jiřího Drahoše, prorektora Univerzity Pardubice Petra Vorla, Aleše Prázného z téže univerzity a dalších významných osobností.

Každý svazek obsahuje šest oborově či tematicky spřízněných kapitol. První otevírá myšlenkový svět současných osobností humanitních a společenských věd: Stanislava Sousedíka, Františka Šmahela, Karla Hrubého, Filipa Karfíka, Erazima Koháka, Jana Klápště; různorodé generační zastoupení i odborné orientace se promítají v retrospektivních průhledech do vlastní tvorby i sdělovaných životních zkušeností. Druhý svazek naproti tomu představuje již nežijící badatele ve vědách o člověku a společenských disciplin: Aleše Hrdličku, Emanuela Rádla, Karla Engliše, Zdeňka Horského, Jana Patočku a Jiřího Němce, jejichž odkaz zprostředkovávají rozhovory s osobnostmi, které jsou s nimi spjaty osobně nebo obsahem bádání, například ekonom Lubomír Mlčoch, teolog Jan Šimsa, astrofyzik Jiří Grygar, sorbonnský filozof Renaud Barbaras a další. Portréty takto ukazují část jejich živého odkazu. Svazek třetí se soustřeďuje na přírodovědce z oblasti chemie a fyzikální chemie, význačné v české vědě i ve světovém kontextu, a to opět v generačním sledu od historicky zakladatelských postav po jejich soudobé následovníky. Jsou jimi Bohuslav Brauner, Otto Wichterle, Rudolf Zahradník, Josef Michl, Jaroslav Heyrovský ve výpovědi svého syna Michaela, Zdeněk Herman. Čtvrté pokračování přesunuje pozornost k oborům biologickým a medicínským; přináší portréty imunologa Milana Haška (ve výpovědi ­jeho význačného žáka Juraje Iványiho), epidemiologa Karla Rašky st. a jeho neméně významného syna Karla Rašky ml., virologa Jana Svobody, mikrobioložky Heleny Kopecké, fyzioložky Heleny Illnerové a biochemičky Evy Zažímalové. Kromě jiného je zde vyzdvižena také role žen ve vědě. Pátý díl uzavírají portréty vědců, jejichž oborem jsou technika, matematika či experimentální fyzika, ale také biologie, fyziologie a lékařství: Emila Kolbena, Georga Picka, Bohumila Němce, Jana Krekuleho, Josefa Kouteckého, Stanislava Vepřeka. Přehlédnout nelze ani další významný prvek, jímž je role německojazyčné vědy v českých zemích minulého století.

Celkové redakce včetně obrazového doprovodu se zhostila Dominika Grygarová, režii audiovizuálních dokumentů měli Tomáš Petráň a Martin Čihák.
V souboru naleznete množství snímků z archivu Akademického bulletinu, jenž se stal jedním ze zdrojů při přípravě tohoto díla, které by se mohlo stát také výukovou didaktickou pomůckou a doufejme i inspiračním stimulem pro studenty k jejich budoucí profesi.

MARINA HUŽVÁROVÁ