Český vědecký tým společně s mezinárodními spolupracovníky zjistil, že netopýry v Palearktu chrání před smrtelnou nemocí zvanou syndrom bílého nosu (white-nose syndrome, WNS) mechanismus tolerance patogenu. To je nadějí pro severoamerické druhy netopýrů, u kterých epidemie WNS probíhá zvláště devastujícím způsobem. WNS je způsoben plísní Pseudogymnoascus destructans, jež může infikovat všechny netopýry zimující v podzemních prostorách, které jsou tímto agens kontaminovány. Zde zůstává plíseň dlouho životaschopná a infekční čeká na přílet svých hostitelů v dalším roce.
Plíseň je neškodná pro člověka, ale pro netopýry v Severní Americe je doslova zabijákem.
Případný nedostatek hmyzožravých netopýrů v ekosystémech může mít značné nežádoucí dopady pro
člověka, například ve formě zvýšených nákladů na ochranu plodin před škůdci. Odhalení mechanismů,
které chrání netopýry před hromadnými úhyny v Eurasii, je značnou výzvou. „Rozhodně nemůžeme
hovořit o rezistenci našich netopýrů k této plísňové infekci,“ vysvětluje Jiří Pikula z Veterinární
a farmaceutické univerzity v Brně. „Plíseň totiž prorůstá hluboko do kůže, stejně jako u zvířat v
Severní Americe.“
Při studiu rozdílů v přežívání WNS se český tým zaměřil na vztah mezi kvantitou patogenu a
rozvojem onemocnění v přirozených podmínkách. „Zkoumali jsme promoření populací netopýrů a množství
patogenu na kůži létací blány zvířat v České republice, na Slovensku, v Lotyšsku a v Západosibiřské
oblasti Ruska,“ uvádí Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.
„Zjistili jsme vysokou prevalenci WNS u všech druhů, ve všech oblastech a napříč časem, spolu s
velkým množstvím plísně na povrchu křídel netopýrů.“
Vysoká prevalence onemocnění a rozvoj velkého množství plísně v kombinaci s absencí poklesu
populací netopýrů v Eurasii naznačuje existenci mechanismů tolerance, kdy hostitel limituje
poškození způsobené patogenem a současně nebrání jeho množení. Mechanismus tolerance, který český
WNS tým odhalil, lze považovat za adaptaci netopýrů na přítomnost patogenu v jejich životním
prostředí.
„Naše výsledky dávají naději pro netopýry v Severní Americe,“ říká Martínková. „Z
dlouhodobého pohledu se může vytvořit evoluční rovnováha mezi WNS plísní a hostiteli – netopýry,
kteří mohou znovu v ekosystémech prosperovat.“
Český WNS tým se skládá z vědců z Akademie věd České republiky, Veterinární a farmaceutické
univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum byl zveřejněn v pátek
29. ledna 2016 v časopise Scientific Reports ve spolupráci s kolegy ze Slovenska, Slovinska,
Lotyšska a Ruska.
www.nature.com/articles/srep19829
29. 1. 2016
