| Longitudinální studie hodnocení schopností spojených se školním výkonem u žáků s dyslexií a bez dyslexie jejich učiteli |
| Cíle. Zjistit: 1. Jak učitelé hodnotí v průběhu
sedmi let (od 8 do 15 let) vybrané schopnosti
svých žáků s dyslexií a bez dyslexie, 2. Jaký vliv
na hodnocení výkonu těchto žáků má délka praxe
učitelů a jejich pohlaví, 3. Zda existují rozdíly
v tom, jak učitelé hodnotí vliv vybraných faktorů
(schopnosti žáků, jejich úsilí, přesvědčení
o vlastním úspěchu, obtížnost úkolů, náhoda) na
školní výkon žáků s dyslexií a bez dyslexie.
Soubor. Výzkumný soubor zahrnoval děti zapojené
do longitudinální studie ELSPAC (zahájené
v 1991/2). Data byla vybrána z dotazníku pro
učitele, který byl použit pro hodnocení respondentů
v jejich věku 8, 11, 13 a 15 let, a to vždy
v následujících oblastech: čtenářské schopnosti,
literární schopnosti, vyjadřovací schopnosti,
matematické schopnosti, obecné znalosti, výtvarné
schopnosti, hudební schopnosti, pohybové
schopnosti, manuální zručnost. Ze souboru
2 859 dětí zahrnutých do studie ELSPAC byly
vybrány ty děti, které měly podle informací učitelů
v PPP potvrzenou dg. dyslexie v 11 a současně
v 15 letech (N = 81). Kontrolní skupinou
byly děti, které dle hodnocení učitelů neměly
žádnou poruchu učení ani žádný jiný problém,
který by mohl výrazně ovlivňovat jejich učení
(N = 405).
Statistické analýzy. Pomocí Kruskal-Wallisova
testu byla ověřována významnost rozdílů mezi
průměrnými hodnotami hodnocení jednotlivých
schopností žáků s dg. dyslexie a žáků bez dg.
dyslexie. ANOVA s opakovanými měřeními,
resp. MANOVA sloužily k ověření vlivu dg.
dyslexie/nepřítomnost dyslexie na jednotlivé
sledované schopnosti žáků, interakčního účinku
obou proměnných a vlivu časového faktoru. Vliv
délky praxe učitele a jeho pohlaví na hodnocení
jednotlivých schopností žáků byl pro jednotlivé
věky vyšetření ověřován dvoufaktorovými
ANOVA 2x2. Pomocí Cramerova V byly ověřovány
i rozdíly v rozložení četností odpovědí
týkajících se posouzení vybraných možných příčin
školního výkonu žáků s dg. dyslexie a bez
dg. dyslexie pro jednotlivé věky hodnocení.
Výsledky. Učitelé hodnotí školní výkon žáků
s dyslexií ve všech sledovaných oblastech
i v průběhu let statisticky významně hůře, než
je tomu u dětí bez této diagnózy. K výraznějšímu
zhoršení hodnocení většiny hodnocených
schopností dochází u všech žáků v období kolem
13 let. U čtenářských a pohybových dovedností
bylo zjištěno odlišné hodnocení v obou skupinách
dětí v průběhu času. Zatímco u dyslektiků
se hodnocení v čase zhoršovalo nebo zůstalo na
stejné úrovni, u dětí bez dyslexie nastalo v hodnocení
obou druhů schopností v některých letech
zlepšení. Učitelé dále odlišně hodnotí možnost
ovlivnění školního výkonu u sledovaných skupin.
Předpokládají, že děti bez dyslexie mohou
Výzkumné studie / 241
ovlivnit svůj výkon mnohem více než děti s dyslexií,
především zvýšenou snahou a úsilím.
Limity. Studie ELSPAC je založena na datech
o dětech a jejich rodičích s trvalým bydlištěm
v Jihomoravském kraji, konkrétně ve dvou vybraných
městech (Brno, Znojmo), a nepokrývá
tedy rovnoměrně všechny regiony, ani školy v kraji. Učitelova hodnocení jsou subjektivní a nebyla konfrontována s žádnými objektivními měřítky. První sběr dat byl započat před více než
dvaceti lety, tedy v době, kdy nebyla problematika poruch učení ještě tolik veřejně popularizována, ani legislativně zakotvena tak, jak je tomu dnes. |
| Klíčová slova: agresivní chování,
dospívající,
rodina,
vrstevnické vztahy,
násilí vůči učitelům |
Šárka Portešová, Ivana Poledňová, Lubomír Kukla, Marie Budíková (2014). Longitudinální studie hodnocení schopností spojených se školním výkonem u žáků s dyslexií a bez dyslexie jejich učiteli. Československá psychologie, 58, 3, 222-241.
| |
| Longitudinal study of evaluation of
abilities connected to school
achievement in pupils with dyslexia
and without dyslexia by their teachers |
| Goals. To assess: 1. How teachers evaluate in the
course of seven years (from 8 to 15) the selected
abilities of their pupils with dyslexia and without
dyslexia; 2. What is the influence of duration of
teachers’ practice and their sex on evaluation of
achievement of these pupils; 3. If there are any
differences in teachers’ evaluation of influence of
selected factors on school achievement in pupils
with dyslexia and without dyslexia.
Sample. The sample comprised children involved
in the ELSPAC study. The data were
chosen from the questionnaire for teachers,
which was used for evaluation of respondents
in their age 8, 11, 13 and 15 years. From the
sample of 2 859 children comprised into the
ELSPAC study the children were chosen who
were - according to the information of teachers
- diagnosed as dyslectic in 11 as well as in 15
years (N=81). Children with no learning disability
or any else problem enabling to influence
considerably their learning (N=405) formed the
control group.
Statistical analysis. The significance of differences
between mean values of evaluation
of particular abilities of pupils with dyslexia
diagnosis and without dyslexia diagnosis was
verified by Kruskal-Wallis test. ANOVA with
repeated measurement, respectively MANOVA
were used for verification of influence of dyslexia
diagnosis on particular monitored abilities
of pupils, the interactive effect of both variables,
and the influence of time factor. The impact of
duration of teachers’ practice and their sex on
evaluation of particular abilities of pupils for
particular examination ages was tested by twoways
ANOVA. The differences in distribution of
frequencies of answers concerning assessment of
selected possible causes of school achievement
of pupils with and without dyslexia diagnosis
for particular examination ages were tested by
Cramer´s V.
Results. The teachers evaluate the school achievement
of pupils with dyslexia in all monitored
domains and in all ages statistically significantly
worse than in pupils without this diagnosis. The
considerable worsening of evaluation of majority
of evaluated abilities appears in all pupils in
the period around 13 years. Different evaluation
was found in compared groups during the time in
reading and motor skills. While in dyslectics the
evaluation was worsening in time or stayed at
the same level, in children without dyslexia the
evaluation of both skills was bettering in some
years. Teachers also evaluate differently the possibility
of influencing the school achievement in
monitored groups. They suppose that children
without dyslexia can influence their achievement
much more than children with dyslexia,
first of all by increased effort and endeavor.
Limits of the study. The ELSPAC study is based
on data from South-Moravian region, and thus
is not covering either all the regions, or all
schools in the region. The teachers evaluations
are subjective and were not confronted with any
objective measures. The first data collection was
started more than twenty years ago. |
| Keywords: aggressive behavior,
adolescents,
family,
peer relationships,
aggression toward teachers |
|
|
