Chemické postřiky proti zemědělským škůdcům představují v současnosti velký problém. Toxické látky v insekticidech poškozují životní prostředí, mohou mít negativní vliv na zemědělské produkty a potraviny, navíc se po čase snižuje jejich účinnost, protože si vůči nim hmyz vypěstuje odolnost. Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR proto hledají způsoby, jak nahradit chemii biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jejich přirozených nepřátel. Konkrétně jejich nemocemi a parazity.
„V naší práci jsme se zaměřili na využití českého kmene mikroskopické houby
Isaria fumosorosea proti larvám a kuklám mandelinky bramborové. Také jsme zjistili, že
použití houby spolu s parazitickými hlísticemi zvýší úhyn škůdce na téměř 100 % a je výrazně
rychlejší,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Rostislav Zemek z Entomologického ústavu
Biologického centra AV ČR. Výsledky byly nyní zveřejněny v prestižním mezinárodním vědeckém
časopise
PLoS.
Kmen houby se přirozeně vyskytuje v půdě a vědci jej izolovali v lokalitě
jižních Čech. Kmen je patentován pod označením CCM 8367 a uložen v České sbírce mikroorganismů v
Brně. Od roku 2013 je patentově chráněn i v USA a v loňském roce se vědcům podařilo získat
rovněž Evropský patent. Najde-li se výrobce, mohl by se po povinném registračním řízení objevit za
pár let na trhu nový biologický přípravek na ochranu rostlin. „Výhodou těchto organismů je, že se
mohou v přírodě reprodukovat a tím delší dobu chránit rostliny před škůdci. Rizika jsou však
minimální, protože na rozdíl od chemie nedáváme do prostředí nic cizorodého,“ říká Rostislav Zemek.
Spektrum hostitelů tohoto druhu entomopatogenní houby je docela široké a zahrnuje brouky, motýli,
mšice, molice, mery, vosy, termity, třásněnky i roztoče. V laboratorních podmínkách úspěšně
otestovali jihočeští vědci patentovaný kmen houby kromě mandelinky bramborové i proti klíněnce
jírovcové, svilušce chmelové a blýskavce
Spodoptera littoralis.
Podle odborníků mají biopreparáty na bázi hmyzích patogenů velkou budoucnost,
protože řada chemických insekticidů bude v dohledné době omezena kvůli zpřísňujícím se
legislativním podmínkám EU. Dokládá to například zákaz neonikotinoidů pro ochranu řepky proti
škůdcům z důvodu zjištěného negativního vlivu na včely. I velké chemické koncerny proto začínají
rozšiřovat svá portfolia o biopesticidy. Očekává se, že při současném 15% ročním růstu dosáhne
globální trh s biopesticidy do roku 2017 výše 3,2 miliard USD. Tento trend je také podpořen
programy trvale udržitelného a ekologického zemědělství, které odráží i zvyšující se zájem
spotřebitelů o biopotraviny.
Foto: Invazní larva entomopatogenního háďátka, hlavová část
18 Apr 2016
