Efektivnější péče o krajinu v Česku aneb Alternativní management ekosystémů
Péče o krajinu v České republice může být do budoucna výrazně efektivnější než nyní. Umožňuje to certifikovaná metodika Alternativní management ekosystémů, kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR vytvořila ochranářská společnost Česká krajina. Jedním ze spoluautorů je Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Materiál se zaměřuje především na stepi, přirozené a polopřirozené louky či pastviny. Ty představují jedny z nejcennějších a zároveň nejzranitelnějších biotopů a péče o ně stojí daňové poplatníky ročně několik miliard korun, které stát vyplácí na agroenviromentálních dotacích či zakázkách za sečení luk nebo jejich přepásání domácími zvířaty. „Přes enormní náklady však tento typ managementu často nefunguje a ztráta druhové rozmanitosti v mnoha lokalitách pokračuje,“ upozornil Miloslav Jirků. Namísto umělého napodobování přežitých forem hospodaření proto vědci doporučují do péče o krajinu zapojit původní, přirozené mechanismy. Konkrétně velké kopytníky, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři. Právě tři klíčové druhy kopytníků se v přírodě po statisíce let podílely na vytváření a udržování otevřené krajiny. „V zemích, které patří v ochraně přírody k evropské špičce, se tento typ managementu používá více než tři desetiletí a přináší vynikající výsledky,“ dodává.
V České republice by mohlo využívání takzvané přirozené pastvy velkých kopytníků dlouhodobě
ušetřit několik desítek až stovek milionů korun. Uplatnění může najít především v bývalých i
současných vojenských výcvikových prostorech, rozsáhlejších chráněných územích, postindustriálních
oblastech, nebo při údržbě mimoprodukčních zemědělských ploch. „Projekt přišel s jednoduchým,
funkčním, zcela logickým a překvapivě levným řešením. Aplikovaný výzkum v oblasti ochrany přírody
je jedním z důležitých témat a Technologická agentura projekty výzkumu v této oblasti dlouhodobě
podporuje,“ uvedl ředitel Technologické agentury (která projekt financovala) Luděk Knorr.
Nejde jen o podstatnou finanční úsporu, ale především o výrazně lepší výsledky při údržbě
krajiny přírodě blízkým způsobem. „Tento typ managementu vytváří pestrou mozaiku různých typů
prostředí. Právě ta je pro mnohé druhy rostlin a živočichů nepostradatelná. V České republice
podobný typ krajiny dlouhodobě mizí a s ní i řada ohrožených druhů,“ doplnil Martin Šálek z Ústavu
biologie obratlovců Akademie věd v Brně.
„Je potřeba zdůraznit, že ani pastva velkých kopytníků není vhodná pro všechny lokality. Dobré
výsledky přináší na rozsáhlejších plochách o velikosti desítek, stovek či tisíců hektarů. Určitě
nemá význam ji aplikovat v lokalitách menších než dvacet hektarů,“ konstatoval Dalibor Dostál,
ředitel společnosti Česká krajina. I když se na první pohled může zdát, že rozlehlých ploch
vhodných pro velké kopytníky není v intenzivní zemědělské a průmyslové krajině příliš, vědci
v metodice identifikovali celkem 145 vhodných území.
Velcí kopytníci zároveň neznamenají konkurenci pro desítky ekologických sdružení a organizací,
které se věnují kosení luk, údržbě bezlesí těžkou technikou, vypalování a dalším druhům
technického, takzvaně aktivního managementu. „Naopak, prostředky ušetřené při péči o rozsáhlé
plochy pasené velkými kopytníky je možné nasměrovat na intenzivnější aktivity ve stovkách malých
lokalit, kde zůstane aktivní management i do budoucna nezbytnou součástí péče,“ zdůraznil Miloslav
Jirků.
Údržba krajiny s pomocí velkých kopytníků se přitom netýká jen odlehlých, liduprázdných
oblastí. Například v Nizozemí zubři a koně udržují několik stovek hektarů na předměstí města
Haarlem, které má přes 150 tisíc obyvatel, podobné rezervace vznikají v Německu, Španělsku a
jinde. Úspěšný je i pilotní projekt v České republice, který odborníci realizují
v bývalém vojenském prostoru Milovice. Tam obnova místních stepí s pomocí velkých
kopytníků dosáhla již po první sezoně výsledků, jaké odborníci očekávali až po několika letech.
Zvířata se přitom pasou jen pár desítek metrů od prvních domů městské zástavby.
O využití velkých kopytníků v péči o krajinu již projevily zájem některé chráněné
krajinné oblasti, národní parky a představitelé některých krajů. „Důležité je, že i díky aktivnímu
přístupu ministerstva životního prostředí metodika neskončila v šuplíku a pomůže v praxi
zlevňovat a zároveň zlepšovat péči o krajinu,“ ocenil Dalibor Dostál. „Je příležitostí
k úsporám také pro další resorty, především ministerstvo zemědělství a ministerstvo obrany,“
doplnil Dalibor Dostál.
„Přirozená nebo polopřirozená pastva velkých kopytníků je vhodným a dlouhodobě udržitelným
řešením péče o některé přírodovědecky cenné a plošně rozsáhlé lokality tvořené převážně biotopy
bezlesí, zejména takové, které v minulosti využívala armáda a které v současnosti, po jejím
odchodu, biologicky degradují,“ konstatoval Petr Stloukal z odboru zvláštní územní ochrany přírody
a krajiny Ministerstva životního prostředí ČR.
Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků
spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd
České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy
univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve
tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace
jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský
portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu
Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar
Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond
životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, hejtman
Miloš Petera, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, Megabooks CZ, American International
school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického
programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Pro více informací volejte:
Miloslav Jirků 739 014 817
Dalibor Dostál 606 635 303
Na snímku mapa vhodných lokalit.. (Mapy s odborným obsahem dodala společnost Beleco.)
English
