Česky
Již podruhé se v bubenečské vile Lanně sešli odborníci zabývající se historickými astronomickými deskami. První setkání se konalo před dvěma lety, kdy se diskutovaly problémy desek sužovaných degradací emulze vlivem dlouhého a často nešetrného skladování – letošní akce se zúčastnilo 44 odborníků z 20 zemí od Mexika až po Čínu.
Foto: Archiv ASÚ AV ČR
Desky s rozličnou fotografickou emulzí se v astronomii začaly používat prakticky ihned po jejich vynálezu. Pohled teleskopem na jediné hvězdné pole zkrátka obsahuje příliš mnoho detailů, než aby je bylo schopné lidské oko všechny převést do užitečných informací. Jako nejvhodnější médium se proto začaly používat již na konci 19. století desky, které jako první věrně zaznamenaly veškerá data a zpracování bylo možné i dlouho po pořízení záznamu. Fotografické desky se těšily dlouhé a masové přízni až do devadesátých let 20. století, kdy byly pozvolna vytlačeny modernějšími křemíkovými čipy CCD kamer, což je téměř jedno století zaznamenané do emulze, které však nikdy nebylo probádané současnými metodami, jež se bez digitalizace neobejdou. Archivy observatoří tak čítají i statisíce desek, které je potřeba digitalizovat nejen proto, aby se mohly analyzovat, ale i z toho důvodu, aby se data zachránila. Desky totiž často trpí „nemocemi“ způsobenými špatnými skladovacími podmínkami, a tak je digitalizace soubojem s časem. Data z digitalizovaných desek obsahují často unikátní informace. Například o dlouhoperiodických proměnných či kataklyzmatických hvězdách, které vyžadují dlouhé pozorovací řady, z nichž se může předpovídat jejich chování a zpřesňovat modely.
Letošní konference pokračovala v řešení problému digitalizace desek, tedy jejich restaurace v případě poškození. Představily se archivy již digitalizované, ale i ty, jejichž digitalizace je teprve v počátcích. Za dva roky se mnohé změnilo; na letošním setkání se prezentovaly výsledky postupu digitalizace v observatoři Sonneberg v Německu či observatořích od Ukrajiny až po Uzbekistán, což odpovídá mnoha milionům astronomických desek. Důležité bylo, že se setkali zástupci observatoří s bohatými zkušenostmi s těmi, kteří tyto zkušenosti mohli rychle získat. Porovnávaly se zkušenosti v jednotlivých zemích i ústavech a debatovalo se, jak tento nelehký úkol představit široké veřejnosti, vždyť jde o jejich národní dědictví po slavných astronomech. Účastníci také v rámci doprovodného programu navštívili Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Již nyní je zřejmé, že se za dva roky konference uskuteční opět, protože zájem a ohlas byl veliký.
K tématu viz rozhovor s doc. Reném Hudcem z ASÚ AV ČR Jak uchovat dědictví fotografických desek (AB 7–8/2014).
PETR SKALA,
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze