Výzkumný tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu termomechaniky AV ČR publikoval v časopise Science studii objasňující mechanismus lokalizované deformace materiálu v tahu. Dráty ze superelastické slitiny NiTi je možné vratně deformovat do 10 procent prodloužení díky martenzitické fázové transformaci vyvolané mechanickým napětím. Deformace však není homogenní, ale lokalizovaná v deformačních pásech šířících se drátem při konstantní tahové síle.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy z Utrechtské univerzity, vyvinuli novou metodu, jak zobrazit elektrostatické pole molekul na atomární úrovni. Práce, která byla publikována v prestižním časopise Nature Communications [1], posouvá současné možnosti zobrazení jednotlivých molekul na povrchu pevné látky pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM) a skenovací tunelovací mikroskopie (STM).
Šest špičkových českých vědců do 40 let v oborech medicína, společenské vědy, biologie, chemie, fyzika a matematika převzalo ve středu 18. května 2016 v divadle Archa Cenu Neuron pro mladé vědce. Za fyziku byla tato prestižní cena udělena Mgr. Jindřichu Kolorenčovi, PhD z Oddělení teorie kondenzovaných látek Fyzikálního ústavu AV ČR. Je to již druhé ocenění mladého vědce z Fyzikálního ústavu.
Projev ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR prof. J. Řídkého, přednesený na Akademickém sněmu AV ČR 21. dubna 2016
Vážení hosté, dámy a pánové, vážení členové sněmu!
Rád bych využil této příležitosti a seznámil Vás s několika důležitými aspekty projektu laserového centra ELI.
Nejvýkonnějším laserem dosavadní historie bude KRAKATIT. Slovo, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj stejnojmenný vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl účastník soutěže „Pojmenuj superlaser“, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd a časopisem Vesmír.
Fyzikální ústav, Akademie věd České republiky, v. v. i. (dále FZU) uspořádal ve čtvrtek 21. ledna v areálu Cukrovarnická 10, Praha 6, úvodní schůzi konsorcia projektu ASCIMAT (Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oboru scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu, Akademie věd České republiky, v. v. i.) uděleného Evropskou komisí v programu „Horizon 2020, Widening program”, výzva H2020-TWINN-2015”.
Mezinárodní výzkumný tým demonstroval elektrický zápis dat v antiferomagnetu. Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Tradičně se předpokládá, že magnetizmus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Práce byla publikována v časopise Science
U příležitosti 15 let úspěšného fungování Observatoře Pierra Augera v Argentině bylo slavnostně inaugurováno její významné vylepšení, nazvané AugerPrime, a byla podepsána dohoda o fungování observatoře až do roku 2025.
Ve dnech 14. – 17. listopadu 2015 vědci z mezinárodní observatoře Pierra Augera oslavili zahájení nové éry provozu observatoře a otevření výstavby jejího rozšíření. Observatoř Pierra Augera je svou neuvěřitelnou rozlohou přes 3000 km2 největší detektor kosmického záření na světě.
Vlastnosti materiálů používaných v dnešních elektronických součastkách jsou odvozeny z chování valenčních elektronů. Důležitou charakteristikou elektronů je jejich spin, což je, zjednodušeně řečeno, směr rotace elektronu kolem jeho osy. Jak si už před téměř devadesáti lety uvědomil německý fyzik Friedrich Hund (1896 – 1997), elektrony vázané v atomu mají tendenci rotovat všechny ve stejném směru. Tomuto jevu se dnes říká Hundovo pravidlo
Výzkumní pracovníci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity v Řezně v Německu představili novou metodu mikroskopie atomárních sil (Atomic Force Microscopy = AFM), která umožňuje zobrazit polaritu jednotlivých chemických vazeb v molekule. Možnost detailního zobrazení rozložení náboje v chemických vazbách v rámci jedné molekuly výrazně posouvá současné možnosti studia přenosu náboje na atomární a molekulární úrovni. Právě detailní znalost rozložení náboje na molekulární úrovni by mohla pomoci např. při konstrukci solárních článků.
NOVINKY.CZ, 18.10.2017.
Ukázka fyzikálního souboje, přednášky k...
Český rozhlas Plus, 29.9.2017.
Rozhovor s doc. Ing. Irenou...
Česká televize Hyde Park Civilizace, 7.10.2017.
Udělení...
TYDEN.CZ, 4.10.2017.
Cenu Akademie věd ČR za vynikající vědecké...
