Knižnice Dějin a současnosti. Sv. 46

Publikace je věnována konfrontaci pražského a vídeňského okruhu moderny sklonku 19. století, jak jej reprezentují na české straně tzv. političtí realisté, na straně vídeňské redakce kulturně politické revue Die Zeit. Jak vyplývalo jjiž ze záměru a aktivit těchto skupin, nebyly a nemohly být vždy shodné, a proto ani ve všech aspektech srovnatelné. Autor se soustředil především na politickou rovinu tohoto poměru, která byla významně podmíněna přístupem k tehdejšímu Rakousko-Uhersku a snahou o vytváření či udržení rakouské identity. Hermann Bahr, Heinrich Kanner a Isidor Singer, členové redakce Die Zeit, vnímali habsburskou monarchii jako vnitřně slabý, politicky nestabilní, ale neformovatelný stát; ve spolupráci s Čechy viděli především další projev vůle k integritě a širšího zájmu na udržitelnosti mnohonárodnostní útvaru ve střední Evropě. Na příkladu českých realistů, mezi nimiž nacházíme rovněž čelní představitele budoucího samostatného československého státu, Karla Kramáře (první premiér ČSR), Tomáše G. Masaryka (dlouholetý prezident ČSR) či Josefa S. Machara (generální inspektor čs. armády), můžeme naopak sledovat počátky proměny politické identity. Právě v průběhu sledovaných 90. let 19. století docházelo v řadách mladé generace českých politiků k zklamání z neúspěšného postupu a prvním projevům deziluze, která v pozdějších letech vedla k projevům stoupajícího politické opozičnictví a nakonec k prosazení separatistického programu za světové války. Studie naznačuje odlišnost stanovisek a cílů, které se skrývaly pod totožnými pojmy a dobovými představami o procesu reformace Rakouska a rakouské politiky v atmosféře moderny sklonku století.
Pro dokreslení dobové diskuse byl k textu připojen rovněž dokument „Dohodnutí Čechů s Němci“, v roce 1896 časopisecky publikovaná anketa mezi veřejnými činiteli na téma možností českoněmeckého soužití a spolupráce.

https://www.nln.cz/knihy/moderna-realiste-a-die-zeit/