| Lékařské vyhoření: kvalitativní studie |
| Kvalitativní studie předkládá analýzu 43 osobních
vyjádření k syndromu vyhoření v lékařských
profesích. Příběhy byly získány v rámci
národní studie Stres, deprese a syndrom vyhoření
u českých lékařů, kterou realizovala 1. lékařská
fakulta UK ve spolupráci s Českou lékařskou
komorou. Analýza textů ukázala, že
lékaři a lékařky, kteří se cítili výzvou k sepsání
vlastního příběhu osloveni, prožívají především
negativní pocity spojené se svým povoláním.
Zdroje jejich vyčerpání a nespokojenosti tkví
dominantně v podmínkách, za kterých své povolání
vykonávají; méně často je identifikují ve
svém vnitřním postoji. Nicméně mezi efektivními
strategiemi, které lékaři a lékařky volí, aby
se vyrovnali s profesní zátěží, naopak dominují
ty, které se týkají vnitřního nastavení a osobního
postoje k náročným pracovním okolnostem.
Jedná se o strategie, které vycházejí z daného
lékaře či lékařky coby aktéra svého profesního
(a osobního) života. Mezi strategiemi s nízkou
efektivitou se naopak vyskytují rezignace či odchod,
které aktérství využívají pouze k omezení
expozice zátěžovým situacím. |
| Klíčová slova: stres,
syndrom vyhoření,
lékařská profese,
zdravotnictví |
Irena Smetáčková, Veronika Francová, Jiří Raboch, Radek Ptáček (2016). Lékařské vyhoření: kvalitativní studie. Československá psychologie, 60, 5, 510-524.
| |
| Medical burnout:
qualitative study |
Objectives. Healthcare professionals are at risk
when it comes to burnout – a stress-induced occupational
syndrome. The study focuses on incidence
of burnout among healthcare professionals
and their coping strategies.
Sample and setting. The qualitative part presents
an analysis of 43 autobiographical stories
involving burnout. They were collected as a
part of a national study of stress, depression and
burnout in the medical profession which was
commissioned by The First Faculty of Medicine
of Charles University in cooperation with the
Czech Medical Association.
Analysis. The qualitative thematic analysis was
used.
Results. Physicians who participated in the
study had experienced mostly negative emotions.
Their exhaustion and discontent resulted
mostly from work conditions and, in some cases,
from personal attitudes. An active approach
to one’s professional and private life turned out
to be a successful coping strategy. Mere reduction
of a number of stressful situations without
solving them proved unsuccessful. The study
shows that reflection and active approach are
important both for reducing, as well as for preventing
burnout. Further research could identify
other coping and preventive strategies. |
| Keywords: stress,
burnout,
medical profession,
healthcare
|
|
|
