Ing. Milan Janata osmdesátiletý

29. června se dožívá osmdesáti let významný výzkumný inženýr našeho ústavu Ing. Milan Janata. Milan se narodil v Teplicích, maturoval na gymnáziu ve Vrchlabí a v roce 1958 zakončil studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Prošel řadou zaměstnání, kde se vesměs zabýval návrhy měřicích a automatizačních zařízení. Ve FZÚ pracoval v letech 1963-1967 a od roku 1970 v něm pracuje až dodnes. Je autorem nebo spoluautorem šesti vynálezů, šesti patentů, řady článků v českých i zahraničních odborných časopisech. Od roku 1978 spolupracuje s úřadem pro normalizaci a měření (nyní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví). Před rokem 1989 byl členem komise expertů pro normalizaci při RVHP.

Jeho odborná kariéra začala ve Výzkumném a vývojovém ústavu dřevařském v Praze, kde pracoval na návrzích automatik pro řízení sušáren dřeva. Zde vyvinul elektronický měřič vlhkosti dřeva, který byl uplatněn jako vynález. Řadu let pracoval v TESLA VÚST A. S. Popova, kde nejprve řešil problémy spojené s měřením hluku. V rámci tohoto výzkumu bylo vyvinuto a později i vyráběno několik typů zařízení na měření a analyzování hluku a vibrací a na jejich monitorování, například zvukoměr ZKM 3 pro vybavení hygienických stanic v Československu (vynález), hlukový monitor HM2 pro Rudné doly v Kutné Hoře nebo analyzátor spektra vibrací a hluku kulových mlýnů v cementárnách. Poté se zabýval výzkumem a vývojem impulsních napájecích zdrojů pro magnetofony v TESLA Přelouč nebo pro mikroprocesorový systém v TESLA VÚST (3 vynálezy). Následoval výzkum aplikací mikroprocesorů pro komfortní ovládání spotřební elektroniky, konkrétně pro kazetové magnetofony a gramofony vyráběné v TESLA Přelouč. Šlo o zcela nová řešení, která byla na úrovni tehdejšího špičkového vývoje ve vyspělých zemích světa.

Při svém prvním působení ve Fyzikálním ústavu v šedesátých letech nastoupil Milan Janata do elektronického oddělení, kde se zabýval výzkumem teplotních vlastností křemíkových a Zenerových diod a vývojem teplotně kompenzovaných referenčních diod se stabilitou až 10^-6/°C, které se staly základem celé řady velmi přesných a stabilních zdrojů napětí nebo proudu. Jednalo se o původní řešení, které bylo chráněno šesti československými patenty. Později byly podklady k výrobě předány do METRA Blansko a do TESLA Piešťany. Tyto podniky vyráběly referenční diody řadu let. Ve spolupráci s SÚJV Dubna a společně s konstrukčním oddělením ústavu pracoval na vývoji poloautomatu pro měření drah ze snímků interakcí elementárních částic v bublinových komorách.

Po opětovném nástupu do našeho ústavu konstruoval přístroje pro fyzikální měření, například digitální měřič velmi nízkých teplot s kapacitním čidlem pro kryogenní zařízení nebo novou generaci regulátorů pro krystalizátory. V letech 1986-1992 byl vedoucím elektronického oddělení ústavu. V první polovině 90. let byla část tohoto oddělení zařazena do sekce fyziky elementárních částic a Milan Janata se stal vedoucím elektronické skupiny sekce. Zde se zapojil do mezinárodního projektu H1 na urychlovači HERA v DESY Hamburk. Pro detektory SPACAL, BST a FST vyvinuli a vyrobili v elektronické skupině několik typů napájecích zdrojů, digitální elektroniku pro nanosekundové signály nebo distribuční a zesilovačové desky signálu ze subdetektorů. V současné době se Milan věnuje konstrukci kalibrační elektroniky pro moderní křemíkové fotonásobiče v projektu detektoru pro připravovaný mezinárodní lineární urychlovač ILC.

Mezi svými spolupracovníky je Milan oblíben pro upřímnost, milou povahu i smysl pro humor. Je uznáván pro svoje odborné kvality, bezmeznou pracovitost a odpovědnost. Jsme rádi, že se stále těší dobrému zdraví a má chuť dále s námi pracovat. Přejeme mu do dalších let především hodně zdraví a dobrou pohodu.