Jeroným Pražský (†1416) patřil k nejvýznamnějším postavám počátků husitství. Jako mistr svobodných umění, myslitel, brilantní řečník a také diplomat svým počínáním ovlivnil kulturní a politické nasměrování pražské univerzity i českých zemí. Po odsouzení kostnickým koncilem a smrti upálením se tento český myslitel stal, podobně jako jeho přítel Jan Hus, mučedníkem české i evropské církevní reformace, a nejpozději v 19. století i hrdinou národní tradice. Studie předložené v této kolektivní monografii se zabývají Jeronýmovým myšlením a jeho pozicí v různých myšlenkových tradicích. Texty zároveň mapují jeho druhý život skrze zkoumání způsobu, jakým byl vyobrazován a jak mu byla projevována úcta. Věnují se též Jeronýmově roli v dobách národního vzepětí v 19. a 20. století. Kniha přináší zamyšlení nad Jeronýmovou úlohou v dílech předních českých historiků, stejně tak zmiňuje jeho cesty a činnost v Litevském velkoknížectví, kde se mohl sblížit s pravoslavím.