V našem ústavu pracují kromě vědců a studentů vysokých škol také středoškoláci. A často velmi úspěšně. Příkladem je Tereza Kozáková, která se svým výzkumem uspěla v českých i mezinárodních soutěžích.

Tereza studuje První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové. Když si chtěla v roce 2015 vyzkoušet vědu „na vlastní kůži“, zaujal ji projekt Badatel. Ten běží na Univerzitě Palackého v Olomouci a dává talentovaným středoškolákům možnost pracovat na nejrůznějších výzkumech pod vedením zkušených vědců.

Z nabídky Badatele si Tereza vybrala téma Interakce modrého světla a hormonu auxinu v růstu rostlin, které vypsal doktor Martin Fellner. Dostala se tak do olomoucké Laboratoře růstových regulátorů, což je společné pracoviště našeho ústavu a Univerzity Palackého.

„Práce středoškolských studentů vedu pravidelně, a to jak v rámci Badatele, tak v Otevřené vědě, která je projektem Akademie věd ČR. Například v letech 2010 až 2011 jsem měl v laboratoři Irenu Malichovou z gymnázia ve Šternberku. Zkoumala vliv světla na schopnost rostlin tolerovat stresy.“

„Se svou prací nakonec vyhrála okresní i krajské kolo Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Pak začala studovat biochemii u nás na Univerzitě Palackého, dělala u mě bakalářku a letos ukončila magisterské studium,“ říká doktor Fellner.

A dodává: „Velkou zásluhu na tom, že se k nám středoškoláci hlásí, má vedoucí laboratoře profesor Miroslav Strnad. Díky němu jsme totiž velmi přívětivým a přátelským pracovištěm.“

Tereza Kozáková pod vedením doktora Fellnera zkoumala, jak modré světlo ovlivňuje citlivost rajčete na sloučeninu 2,4-D, která v rostlinách působí obdobně jako jejich přirozený hormon auxin.

Práce se konkrétně zaměřila na růst hypokotylu – části stonku mezi kořenem a dělohami semenáčku. Na mutantech pak studentka zjišťovala, zda modré záření ovlivňuje citlivost hypokotylu k auxinu a zda je účinek světla zprostředkován rostlinným receptorem červeného světla zvaným fytochrom.

„Pracovat pod panem doktorem Fellnerem bylo super. Byl ke mně vždy milý, ochotný se vším pomoci, všechno mi ukázal a vysvětlil. Za to jsem moc vděčná,“ říká Tereza.

Česká výprava na Mezinárodní konferenci mladých vědců ICYS. Foto: archiv T. Kozákové.

Výzkum rostlin přinesl také úspěchy v soutěžích pro mladé vědecké talenty. Tereza Kozáková s ním v roce 2016 vyhrála okresní i krajské kolo SOČ a v celostátním kole byla šestá. „Ze všech těch umístění jsem nadšená. Samotný postup do celostátního kola pro mě byl ohromný úspěch, jelikož skloubit výzkum s mými dalšími aktivitami nebylo jednoduché. Když se tedy ukázalo, že to přineslo ovoce, měla jsem radost.“

Letos se Tereza zúčastnila Mezinárodní konference mladých vědců (ICYS) v německém Stuttgartu. A v konkurenci 150 studentů z 27 zemí se jí podařilo vybojovat stříbrnou medaili.

Věnovat se vlastnímu projektu, poprat se s překážkami a hledat odpovědi na dosud nevyřešené otázky – to je skvělá škola pro každého mladého zájemce o vědu. „Nejvíc si cením zkušenosti s prací v laboratoři. Vždycky jsem si ji chtěla zkusit a v Olomouci mne ohromně bavila. Vynikající byla také zkušenost s psaním odborné práce. Věřím, že obojí bohatě využiji při dalším studiu,“ shrnuje Tereza Kozáková.

A jaké má královéhradecká gymnazistka plány do budoucna? „Biologie mě odjakživa bavila a bude i nadále. Po maturitě bych ovšem ráda šla na medicínu – konkrétně na Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.“

Praxe z výzkumného pracoviště je bezesporu užitečná i pro lékaře. Přejeme tedy Tereze do dalších let tolik vytrvalosti, zvídavosti a nadšení, kolik ukázala v naší olomoucké laboratoři při zkoumání rostlin.

Chodíte na střední školu a chcete si také vyzkoušet, jak se dělá věda? Podívejte se na stránky projektů Badatel nebo Otevřená věda a vyberte si z bohaté nabídky témat!

Tereza Kozáková (uprostřed) si ze soutěžní přehlídky ICYS přivezla stříbrnou medaili. Foto: archiv T. Kozákové.