Popis supravodivosti pomocí T-matice

V teorii supravodivosti po několik desetiletí přetrvával tzv. Prangův paradox - že supravodivý stav nelze popsat pomocí plně selfkonzistentního přiblížení T-matice. Namísto toho se používalo přiblížení částečně selfkonzistentní, které trpělo zjevnými termodynamickými neduhy. Na semináři ukážeme, v čem tkví původ Prangova paradoxu. Na základě této znalosti zkonstruujeme přiblížení T-matice, které je selfkonzistentní, schopné popisu supravodivosti a zároveň termodynamicky korektní. Z koncepčního hlediska není nezajímavé, že ke konstrukci teorie použijeme osvědčených fyzikálních myšlenek, které s úspěchem užil již Lorentz v teorii elektromagnetismu a Soven v teorii neuspořádaných systémů.