Záměr: Cílem explorační studie bylo srovnání skupin 15-ti letých kuřáků a nekuřáků z hlediska jejich atributů.
Metoda: Údaje byly získány z autoreferenčního strukturovaného dotazníku – zaměřeného především na obecné zdraví, životní styl, spokojenost a konzumaci návykových látek.
Soubor a procedura: Soubor obsahoval informaceod 1217 15-ti letých adolescentů (48,7 % chlapců; 51,3 % dívek). Data byla shromážděna ve školním prostředí v roce 2006.
Statistická analýza: Odhad diferencí mezi proporcemi výskytu znaku u skupiny kuřáků a nekuřáků byl testován analýzou 2x2 kontingenčních tabulek, prediktivní hodnota souboru 30 dichotomických proměnných pak binární logistickou regresí.
Výsledky: Ve sledovaném souboru bylo celkem 257 (21 %) denních kuřáků (chlapci 113, 44 %; dívky 144, 56 %), 960 nekuřáků (chlapci 480, 50 %; dívky 480, 50 %). Atributy se statisticky významným vztahem ke kouřenídospívajících byly zjištěny v oblasti rodiny a blízkého sociálního prostředí, kde kouření dospívajícího bylo predikov kouřením kamaráda/ kamarádky (OR 13,7) a rodičem, který kouří a současně se málo věnuje dítěti (OR 2,2 v případě matky a 2,1 v případě otce). Ke kouření měly vztah rovněž sklon k porušování pravidel a disinhibované chování (záškoláctví, dvojka z chování a rvačky – OR 2,1; 2,6, resp. 1,6). Kuřáci častěji vyrůstali v neúplných rodinách či v rodinách s horšími interpersonálními vztahy než nekuřáci, rovněž udávali méně času stráveného společně s rodiči. Kuřáci také častěji hodnotili nároky školy, resp. očekávání rodičů jako zatěžující.
Omezení studie: Zdrojem dat byl autoreferenční dotazník, který nebyl primárně zaměřený na návykové chování adolescentů. |
