Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran – agrární, národně demokratické a lidové – obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20. století, charakterizovaná světovou hospodářskou krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě evropských států i krizí demokracie, a jak se v těchto peripetiích projevoval jejich vztah k demokracii. Podrobně si všímá různých návrhů na reformu demokratického politického systému v Českolovensku, vzešlých ze sledovaných stran v uvedeném období, a na pramenném materálu dokazuje, že ani jedna z těchto stran jako celek nepřekročila pozice demokracie.