Výzkumné studie
Stydlivost a subjektivní pohoda:
zprostředkující role osamělosti |
Cíle. Subjektivní pohoda je jedním z nejvíce
zkoumaných konstruktů v literatuře o duševní
pohodě. Proto je důležité zdokumentovat a
uplatňovat prediktory subjektivní pohody. Cílem
této studie bylo zjistit, zda osamělost zprostředkovává
vztahy mezi stydlivostí a subjektivní
pohodou.
Metoda. Výzkumu se zúčastnilo 279 (52 % žen
a 48 % mužů) univerzitních studentů, kteří vyplnili
Revidovanou škálu stydlivosti od Cheeka
a Busse, Škálu osamělosti Kalifornské univerzity
v Los Angeles (UCLA), Škálu spokojenosti
se životem a Soupis pozitivních a negativních
afektů. Analýza výsledků využila strukturální
modelování a postupy bootstrappingu (převzorkování).
Výsledky. Strukturální modelování ukázalo, že
vysoké úrovně stydlivosti a osamělosti jsou
u tureckých univerzitních studentů negativně
asociovány se subjektivní pohodou. Osamělost
také částečně zprostředkovávala vztah mezi
stydlivostí a subjektivní pohodou. Postupy bootstrappingu
(převzorkování) navíc ukázaly, že
nepřímý vliv stydlivosti na subjektivní pohodu
zprostředkovaný osamělostí byl významný.
Diskuse. Zjištění této studie představují empirický
rámec pro badatele tím, že ověřily zprostředkující
roli osamělosti, která je jedním
z nejběžnějších lidských prožitků v každé etapě
života. Byly diskutovány teoretické i praktické
důsledky těchto zjištění.
Závěr. Výsledky studie ukázaly, že stydlivost a
subjektivní pohoda byly částečně zprostředkovány
osamělostí. (Článek je v anglickém jazyce.). |
| Klíčová slova: stydlivost,
subjektivní pohoda,
osamělost,
pozitivní psychologie,
strukturální modelování |
Emine Gocet Tekin (2017). Stydlivost a subjektivní pohoda:
zprostředkující role osamělosti. Československá psychologie, 61(4), 321-330.
| |
| Shyness and subjective well-being:
The mediating role of loneliness |
Objectives. Subjective well-being is one of the
most widely-researched constructs in the wellbeing
literature. It is important, therefore, to obtain
and document the predictors of subjective
well-being. The aim of the current study was to
examine whether loneliness mediated the associations
between shyness and subjective wellbeing.
Method. The participants comprised 279 (52%
females, 48% males) university students who
completed the Revised Cheek and Buss Shyness
Scale, the UCLA Loneliness Scale, the Satisfaction
with Life Scale, and the Positive and Negative
Affect Schedule. Analyses were based on
structural equation modeling and bootstrapping
procedure.
Results. Structural equation modelling indicated
that high levels of shyness and loneliness are
negatively associated with subjective well-being
in Turkish university students. Also, loneliness
partially mediated the relationship between
shyness and subjective well-being. Moreover,
bootstrapping procedure revealed that the indirect
effect of shyness on subjective well-being
through loneliness was significant.
Discussion. The findings of the current study
presents an empirical framework for the researchers
by examining the mediator role of
loneliness which is one of the most common human
experiences in each period of life on the
link between two significant variables. Theoretical
and practical implications of the findings
were discussed.
Study limitations. Due to cross-sectional design
the causal inferences cannot be drawn. The data
were collected via self-reporting. The sample
were university students, the results are not generalizable
to other populations. |
| Keywords: shyness,
subjective well-being,
loneliness,
positive psychology,
structural equation modeling
|
|
