Vědci z Centra regionu Haná vyzvali premiéra Babiše a další politiky, aby se v souladu s vývojem vědeckého poznání zasadili o změnu evropské legislativy, která se týká geneticky upravených rostlin.

Odborníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) tak reagují na rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle nějž organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu, jako je například CRISPR, podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované organismy.

Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele a laureáta Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslava Doležela může verdikt nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a způsobit odliv inovací mimo EU.

„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění.“

„Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ uvedl rostlinný genetik Doležel.

Organismy získané cíleným editováním genomu podle biologů neobsahují cizí geny. Proto by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny získané tradičními metodami šlechtění.

Metoda CRISPR totiž spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny s požadovanými parametry, například odolností vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci zabývají.

Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu (genetické informace) planých předchůdců. Asi od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek či radioaktivního záření.

Tyto postupy způsobují stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.

„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé.“

„Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět. Bude ztíženo zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ upozornil další ze signatářů dopisu a odborník na rostlinné biotechnologie Ivo Frébort.

Proti rozhodnutí Evropského soudního dvora protestují mnohé osobnosti světové vědy. „My jsme požadovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji o to, aby vyslovila nesouhlas s výrokem Evropského soudního dvora, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům,“ shodují se oba olomoučtí vědci.

Dopis adresovali nejen premiérovi, ale také ministrům zemědělství a životního prostředí – Miroslavu Tomanovi a Richardu Brabcovi. Politikům nabídli i poskytnutí dalších odborných informací.

CRH je výzkumné centrum, které sdružuje vědecké týmy z Univerzity Palackého v Olomouci a z olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB) a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Badatelé se zde věnují výzkumu rostlin a vývoji rostlinných biotechnologií.

Profesor Jaroslav Doležel vede Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin na olomouckém pracovišti ÚEB. Toto centrum je zároveň součástí CRH.

Text: Martina Šaradínová, úpravy Jan Kolář.

Ilustrační snímky: archiv Ústavu experimentální botaniky AV ČR.