Přehledové studie
Psychologická akulturace:
teoretické přístupy a metody měření |
| Akulturace je nejčastěji definována jako proces
kulturní a psychologické změny, který nastává
poté, co se jedinci z různých kulturních zázemí
dostanou do vzájemného, přímého a déle trvajícího
kontaktu. Týká se původního obyvatelstva
(např. Aboridžinci v Austrálii); usazených etnokulturních
skupin, které se identifikují se zemí
původu a používají její jazyk (např. vietnamská
minorita v ČR), imigrantů, lidí přicházejících do
hostitelské země dobrovolně na omezenou dobu
(např. studenti, diplomaté, dělníci) a uprchlíků
a žadatelů o azyl, kteří nepřicházejí do hostitelských
zemí dobrovolně. Ve studii jsou představeny
současné poznatky o akulturaci, stručně
popsána historie a vývoj jejího zkoumání, vymezena
akulturace vůči etnické identitě, asimilaci
a multikulturalismu. Autorky zmiňují vymezení
akulturace v sociologii a antropologii. Uvádějí
a kriticky hodnotí nejvýznamnější teorie a modely
založené na kontaktu (např. Berryho model
akulturačních strategií), přijetí hostitelské kultury
(např. Bourhisův interaktivní akulturační
model) nebo modely zaměřené na identitu (např.
integrace bikulturní identity podle Benetové-Martínezové). Studie přináší přehled výzkumů
zabývajících se akulturací v ČR a na Slovensku
a představuje nové směry bádání v této oblasti.
Na závěr jsou zmíněny dva přístupy k měření
akulturace a některé metody jejího měření. |
| Klíčová slova: teorie akulturace,
měření akulturace,
modely akulturace,
akulturační strategie |
Petra Chvojková, Martina Hřebíčková (2018). Psychologická akulturace:
teoretické přístupy a metody měření. Československá psychologie, 62(2), 153-172.
| |
| Psychological acculturation: theoretical
approaches and methods for measurement |
| Acculturation is most commonly defined
as the process of cultural and psychological
changes that occur when individuals from different
cultural backgrounds come into direct
and prolonged contact. Acculturation applies
to indigenous peoples (e.g. Aborigines in Australia);
established ethno-cultural groups which
identify with their country of origin and its
language (e.g. the Vietnamese minority in the
Czech Republic); immigrants; people coming
to the host country voluntarily for a limited
period of time (e.g. students, diplomats, laborers);
refugees and asylum seekers coming to the
host country involuntarily. This review study
introduces current knowledge of acculturation,
briefly describes the history and development
of its investigation, and defines the term acculturation
in relation to ethnic identity, assimilation
and multiculturalism. It briefly summarizes
the sociological and anthropological approach.
The study provides a critical review of the most
important theories and models based on contact
(e.g. Berry’s model of acculturation strategies),
adoption of the host culture (e.g. Bourhis interactive
acculturation model) and models aimed
at identity (e.g. Bicultural identity integration
by Benet-Martinez). The study also introduces
the acculturation research in the Czech Republic
and offers new directions of future research.
Last but not least, two approaches to measuring
acculturation are mentioned and some examples
of the measuring methods are introduced. |
| Keywords: acculturation theory,
measurement of acculturation,
models of acculturation,
acculturation strategies
|
|
