TV Polar, 24.4.2019.
Tým studentů opavského Mendelova gymnázia...
Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let. Akademie věd představila program i jeho prvních šest laureátů na slavnostním ceremoniálu na Národní třídě ve čtvrtek 17. ledna. Mezi oceněnými je i RNDr. Hana Lísalová, Ph.D., z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU).
Hana Lísalová se plánuje v rámci prémie Lumina quaeruntur zabývat speciálními funkčními povrchy a inovativními biomateriály, které mají potenciál najít široké uplatnění v různých aplikacích. Jde především o různě upravené povrchy, plnící nejrůznější funkce, na kterých je potřeba zabránit usazování organických nečistot. Takové vlastnosti povrchů jsou potřeba například v lékařské diagnostice. V rámci diagnostiky látek je nutné, aby detektor interagoval pouze s konkrétním typem molekuly v daném biologickém prostředí, třeba škodlivinami v krvi, a ostatní látky, kterých může být co do množství i milionkrát více, si detektoru „nevšímaly“. Správně fungujících povrchů je ovšem zapotřebí i v mnoha dalších oblastech, jako je potravinářství nebo námořní doprava. I když v současnosti je již vyvinuto velké množství funkčních povrchů, které v různé míře odolávají usazování, tzv. nespecifické adhezi molekul, aktuálním problémem zůstává nedostatečné teoretické porozumění základním procesům, které brání většímu rozvoji těchto technologií.
Laureátka Hana Lísalová a člen Akademické rady Antonín Fejfar s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou
Hlavním cílem nově budovaného týmu dr. Lísalové proto bude vyvinutí nových modelů a hypotéz, které umožní lépe porozumět skutečné biofyzikální podstatě procesů probíhajících na površích. Pro dosažení tohoto cíle bude projekt využívat kombinaci nejrůznějších moderních přístupů, k čemuž jistě přispěje i mezioborový tým vědců skládající se z odborníků z různých disciplín. Použita bude také pestrá škála experimentálních přístrojů a technik, například pokročilé elipsometrické metody, umožňující sledování jednotlivých molekul proteinů, nebo konfokální mikroskopie. Experimentální část bude doplněna i počítačovým modelováním.
„Tento nový směr přináší chybějící můstek mezi materiálovým výzkumem, který má na FZU mnohaletou tradici, a úspěšně se rozvíjejícím biologickým výzkumem prováděným v nedávno vybudované biologické laboratoři v Sekci optiky, a proto jsme rádi, že Akademie věd vznik týmu podpořila,“ říká o plánech Hany Lísalové ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza.
Hana Lísalová vystudovala obor biofyzika a chemická fyzika na MFF UK. Po získání doktorského titulu se dva roky věnovala vědecké činnosti na University of Washington v Seattlu pod vedením prof. Jianga, se kterým dodnes spolupracuje. Její pobyt v USA vyústil v řadu oceňovaných publikací na téma funkčních povrchů a licencovaný patent. Po návratu do ČR pracovala zhruba osm let na Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, než v roce 2017 nastoupila do FZU. V současnosti dr. Lísalová působí v Oddělení optických a biofyzikálních systémů ve FZU. O své práci ve Fyzikálním ústavu uvádí, že si na něm váží mimo jiné i vstřícného přístupu ke svým zaměstnancům. „Problémem zde není ani vada zraku, kterou mám, ani rodinný život,“ říká a ukazuje na dětskou postýlku v rohu kanceláře. „Cením si, že Fyzikální ústav se snaží vycházet potřebám svých pracovníků vstříc.“
Prémie Lumina quaeruntur se snaží zaplnit mezeru mezi juniorskými granty a programy pro již etablované vědce. Podmínkou je, aby si žadatel během svého grantu zažádal o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC či jeho ekvivalent) a délka jeho vědecké praxe od udělení doktorského titulu nebyla delší než 10 let. Do této doby se nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené.
„Měli jsme v úmyslu založit něco, co by mělo do budoucna umožnit vypěstovat si nové lídry nových oborů, kteří budou v dalších letech a dalších generacích vést Akademii věd vědecky a možná i manažersky,“ říká o nové prémii předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.