V současné době je Filosofický časopis členěn do řady obsahových rubrik, v nichž vycházejí jak recenzované, tak nerecenzované formáty textů. Všichni autoři mají právo svobodně vyjadřovat a obhajovat svá stanoviska a názory, musí však při tom zároveň respektovat jak zákonné předpisy, tak obvyklé etické normy a pravidla slušnosti.
Recenzované formáty jsou vždy anonymně posuzovány minimálně dvěma nezávislými odbornými recenzenty. Jsou ve všech případech doplněny dvěma cizojazyčnými resumé. Patří mezi ně:
1) Hlavní stati. V této rubrice jsou publikovány texty odpovídající oborovému zaměření Filosofického časopisu a obvyklým standardům časopisů podobného zaměření. Mělo by jít o originální příspěvky posunující současné hranice filosofického bádání – jak v případě původních českých, případně slovenských statí, tak v případech překládaných studií. Prezentované interpretace a závěry musí být patřičně zdůvodněné, odkazy úplné a odpovídající stávající bibliografické normě (viz rubrika „Odkazy“ na této webové stránce). Jejich délka by kromě odůvodněných případů neměla přesahovat 25 normostran, včetně odkazového aparátu (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer).
2) Diskusní studie. Tento formát je specifickou formou polemiky. Neměl by být omezen pouze na jednotlivý text, s nímž je veden spor, ale měl by zahrnovat i hlediska dalších autorů a obecnější kontext. Může být založen na pozitivním postoji či negativním vymezení vůči určitému filosofickému stanovisku či konkrétnímu textu (či textům). Rozsah by neměl překračovat 15 normostran.
3) Recenzní studie. Přestože hranice, která odděluje diskusní a recenzní studie, může být v některých případech neostrá, lze ji vymezit následujícím kritériem: recenzní studie musí obsahovat rekonstrukci klíčových bodů argumentace, která je v recenzovaném textu (či textech) obsažena, zatímco diskusní studie je polemikou s určitým filosofickým postojem ke specifickému problému v širším kontextu. Recenzní studie se současně liší od formátu recenze. Základní rozdíl spočívá v tom, že recenzní studie musí obsahovat svébytný argumentační výkon autora. Její rozsah by neměl překračovat 15 normostran.
Nerecenzované formáty jsou posuzovány zpravidla jedním odborníkem.
1) Esej. Esej je tradiční filosofický formát. Ve Filosofickém časopise jsou zveřejňovány eseje pojednávající ve formě úvah odborná témata. V esejích se tak snoubí odborný názor s použitím uměleckých literárních prostředků. Rozsah eseje by neměl překročit 20 normostran.
2) Polemika. Tento textový formát se podobá diskusní studii. Je však zpravidla argumentačně vyhrocenější a omezenější; obvykle se vztahuje k jednomu textu. Rozsah není přesně stanoven, neměl by překračovat 15 normostran.
3) Recenze. Recenze publikované ve Filosofickém časopise by neměly mít pouze referující a popisný ráz. Měly by naopak zohledňovat širší kontext a argumentaci autorů zasazovat do obecnějšího rámce jejich díla. Pokud tato kritéria nesplňují, jsou zařazeny do rubriky „Anotace“. Rozsah recenzí by neměl překračovat 8 normostran.
4) Různé. V této rubrice jsou zařazeny zprávy a informace, které by svým rozsahem neměly překračovat 5 normostran (s výjimkou nekrologů).
5) Anotace. V této rubrice autoři zpravidla stručně informují o nových publikacích. Rozsah jednotlivých anotací by neměl překračovat 3 normostrany.
Redakční rada Filosofického časopisu v roce 2012 schválila zásadu, že autoři mají právo navrhnout zařazení svého textu do konkrétní obsahové rubriky. Samotné zařazení je však současně závislé na názorech obou anonymních posuzovatelů. V případě sporu kolektivně rozhoduje Redakční kruh Filosofického časopisu. O návrzích na případná přeřazení do jiných rubrik musí však být autoři vždy informováni redakcí.
Vzhledem ke stoupajícímu zájmu o publikaci tematicky zaměřených projektů v českém, resp. slovenském jazyce se Redakční rada Filosofického časopisu usnesla od ročníku 2017 navýšit počet monotematických bloků v pravidelné řadě, a to na nejvýše čtyři v každém ročníku. Monotematický blok tvoří minimálně tři hlavní studie, maximálně pak sedm recenzovaných formátů. Kromě hlavních statí mohou monotematické bloky obsahovat i návrhy dalších textových formátů: recenzních či diskusních studií, recenzí, anotací apod., přičemž maximální rozsah celého bloku by neměl přesáhnout 130 normostran (1 normostrana čítá 1800 znaků, včetně mezer).
Ve snaze reagovat na objektivně změněné podmínky se Redakční rada v souladu se záměry vydavatele Filosofického časopisu rozhodla podpořit také vydávání tzv. mimořádných čísel. Tyto publikační výstupy, jež finančně nezajišťuje Filosofický časopis, by měly vycházet v každém roce dva, maximálně tři, jejich garanty budou stejně jako dosud hostující editoři. Do mimořádných čísel je možné přihlašovat i mezioborové náměty. Vždy minimálně jedno z mimořádných čísel by mělo být vydáno v angličtině, případně v jiném světovém jazyce. Nutnou podmínkou publikace cizojazyčných čísel je zajištění jejich kvalitní jazykové úrovně, optimálně za přispění rodilých mluvčích.
Počet příspěvků ani jejich rozsah v mimořádných číslech není omezen. Stanovení výše nákladu, stejně jako participujícího nakladatelství je věcí gestora. Filosofický časopis nárokuje z každého mimořádného čísla v závislosti na počtu autorů minimálně padesát výtisků. Se souhlasem vydavatele a hostujících editorů budou mimořádná čísla co nejdříve po vydání bezplatně zpřístupněna na internetu, a to jak na webu Filosofického časopisu, tak (případně odkazem) na stránce academia.edu.
Na základě usnesení Redakční rady šéfredaktor Filosofického časopisu každoročně vypisuje na výše uvedené formáty tzv. konkurz. Zájemci o publikaci mimořádných čísel či monotematických bloků mohou v jeho rámci přihlašovat své návrhy v redakci do konce září. V případě nevyčerpání daného počtu mimořádných čísel může být vyhlášeno další konkurzní kolo na jaře následujícího roku. O jeho vyhlášení rozhoduje Redakční kruh Filosofického časopisu. Všechny návrhy musí obsahovat kompletní seznam autorů a předběžné názvy příspěvků, včetně jejich krátkých anotací a předpokládaného rozsahu. Editoři návrhů, které vyberou členové redakčního kruhu, budou své projekty osobně obhajovat vždy na podzimním zasedání Redakční rady Filosofického časopisu, po němž budou všem zúčastněným bezodkladně oznámeny výsledky jejího hlasování.
Mají-li úspěšné návrhy včas projít standardním recenzním procesem, na jehož základě mohou být v daných termínech publikovány, je třeba kompletně připravené verze rukopisů dodat do redakce Filosofického časopisu nejpozději do poloviny dubna následujícího kalendářního roku.
Děkujeme všem autorkám i autorům za jejich zájem publikovat ve Filosofickém časopise a těšíme se na jejich návrhy a podněty.
