Výzkumné studie
Poznatkový přínos 'psychodiagnosticého experimentu'
|
Obsah článku ukazuje, že aplikace počítačové technologie při psychologickém testování výkonů otevírá možnost obohatit metodologické postupy psychodiagnostiky. Závěry testování založené na osvědčeném psychometrickém zpracování dat autoři doplňují na základě výsledků "psychodiagnostického experimentu". Tradiční test "Číselný čtverec" byl modifikován tak, aby umožnil - při střídání testových podmínek - redukovat vliv opakování a vyhodnotit kontrastní účinek prezence/absence nezávisle proměnné: časové tísně. Zátěžový test regulace kognitivních procesů (NQ - S) modeluje mentální zátěž systematickým zkracováním intervalů, během nichž má testovaná osoba vyhledat daný cíl a ohlásit jeho nalezení.
V průběhu dvou z pěti šestiminutových subtestů je subjektu automaticky signalizován každý jeho neúspěch (zadaný cíl nebyl nalezen). Tím má být zvýrazněna mentální (emoční) zátěž a - u některých osob - může dojít k zesílení pozitivní výkonové motivace. Při vyhledávání dvojciferných čísel v členitém zorném poli jsou registrovány - kromě nalezených i nenalezených cílů - jednak časy spotřebované při hledání, jednak kolísání těchto časů v rámci jednotlivých subtestů. Tyto výchozí údaje o výkonech každé osoby počítačový program porovnává z aspektu odlišnosti mezi subtesty (intraindividuální rozdíly) a data o jednotlivcích komparuje také se souhrnnými charakteristikami výkonu všech osob z referenční skupiny. Počítačové záznamy zahrnují rovněž psychometricky vyčíslené hodnoty stenů. Dalším přínosem je automatické odvozování informací o individuálním stupni mentálního zatížení, o odolnosti vůči zátěži, o míře adaptace na zátěž - a zejména informace o kompenzaci negativního působení zátěže.
Získané informace jsou důležité mj. při individuálním posuzování a výběru pracovníků pro náročné profese, ale také např. při diagnostikování stupně neurologických resp. psychiatrických poruch. Vyšetření velké skupiny mužů (N=2123) přineslo poznatky zajímavé rovněž z aspektu obecné psychologie. Neočekávaná diskrepance mezi vlivem zátěže na celkový počet nalezených cílů a na rychlost hledání jednotlivých cílů zpochybnila možnost interpretovat změny těchto výkonových parametrů separátně. - Podrobná analýza údajů o vyhledávání cílů spontánním tempem (v situaci bez zátěže) odhalila zobecněnou "strategii hledání": ta odpovídá orientaci kognitivních procesů, kterou si ledé osvojují při čtení napsaných textů. - Statistickými výpočty byl ověřen velmi významný vliv mentálních procesů, které kompenzovaly negativní důsledky zátěže ("časové tísně") a regulovaly průběh testované aktivity: její vnější i vnitřní komponenty.
Uvedené poznatky naznačují, že interpretace výsledků testu NQ - S podle behavioristických scnémat by byla neadekvátní. Hledací úlohy typu "Číselný čtverec" nelze považovat za vybírání daných "podnětů" v množině smysluprostých grafických znaků. Lidé v podobných úkolových situacích zpracovávají - pomocí kognitivních procesů - "mentální reprezentaci" plošně uspořádaných významů: číselných hodnot. - "Psychodiagnostický experiment" potvrdil, že testovaní jedinci měli na zřeteli nejen vyhledávání jednotlivých cílů; většinou sledovali průběžně také svou osobní úspěšnost/neúspěšnost a pokoušeli se dosáhnout co nejlepších výsledků. Jednotlivé části tohoto sdělení mohou být využity během dalšího vývoje výkonových testů "podporovaných počítačem."
|
| Klíčová slova: experiment v psychodiagnostice, regulace kognitivních procesů, výkony v časové tísni, rozdíly mezi skupinami osob
|
Brichcín, Milan - Brichcín, Petr
(2003). Poznatkový přínos 'psychodiagnosticého experimentu'
. Československá psychologie, 47(3), 230-243
.
| |
|
| Abstract not available. |
| Keywords: experiment in the psychodiagnostics area, regulation of cognitive processes, mental performance in time deficit situation, psychological differences between groups
|
|
