V souboru 241 dospělých nemocných epilepsií byla použita škála WAIS-R. Jako závislé proměnné byly použity postupně celkové IQ, verbální IQ a performační IQ. Jako prediktory jsme uvažovali 14 proměnných: věk, vzdělání, rodinný stav, začátek nemoci, délka nemoci, frekvence grand mal záchvatů, frekvence jiných záchvatů, invalidní důchod, kontakt s psychiatrií, subjektivní potřeba pomoci od psychologa nebo psychiatra, validita odpovědí, suicidální tendence, vztah k alkoholu a okolnosti vyšetření (tj. zda šlo o vyšetření při hospitalizaci, nebo o ambulantní pacienty). Byly zkonstruovány mnohorozměrné regresní modely k predikci odpovědí CIQ, VIQ a PIQ - zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. U jednorozměrných analýz mělo 12 ze 14 prediktorů (s výjimkou proměnných "věk" a "subjektivní potřeba pomoci od psychiatra nebo psychologa") statisticky významný vztah k intelektové výkonnosti. Modely vysvětlily 37 % až 50 % variability odpovědi.
Na základě analýzy našich dat lze formulovat tyto základní závěry: 1) Relativně malou úlohu hrají typicky "epileptologické" proměnné. Do regresních rovnic vstupují pouze prediktory "počátek nemoci" a "invalidní důchod", a to jen u mužů. U žen je vliv epilepsie zřejmě lépe vyjádřený prediktorem "hospitalizace". 2) Výrazná je role "sociologických" proměnných: vzdělání a rodinný stav (schopnost vstoupit do manželství v přiměřeném věku u mužů a udržení manželství, nikoliv rozvod, u žen) a "psychiatrických" proměnných (suicidální tendence u žen v interakci se vzděláním: ženy, které připouštějí suicidální tendence, mají vyšší intelektovou výkonnost než ženy prohlašující, že suicidium nepřichází v úvahu. 3) Zaznamenali jsme četné rozdíly mezi pohlavími. 4) Regresní modely pro jednotlivé inteligenční koeficienty CIQ, VIQ a PIQ se liší. |
