Z historie Bezprostřední vnímání - meze a možnosti Gibsonovy teorie |
Gibsonův ekologický přístup k vnímání je (zejména v kontextu americké psychologie) velmi originální teorií, kromě uznání a kritiky proto vyvolává tendence k dopracování a upřesnění. Otázka bezprostředního vnímání vyžaduje jistou specifikaci kontextu a podmínek, za kterých probíhá, a přesnější popis percepční zkušenosti. Článek se zabývá vývojem Gibsonovy teorie, uvádí návrhy dalších autorů (Shanon, Still a Costall) na řešení dichotomie předmětu vnímání (povrchy vs. informace), využívá Natsoulasova objasnění prezentačního a intencionálního obsahu zkušenosti. Dále upozorňuje na Gibsonovu nepřesnou interpretaci některých Koffkových závěrů a vyvozuje nutnost určení úrovně, na které bezprostřední vnímání probíhá, a jejího vztahu k dalším oblastem lidské psychiky. Při využití rámce fenomenologické filosofie odpovídá bezprostřední vnímání instinktivně-afektivní úrovni v Patočkově členění. Pomocí Gibsonova přístupu nelze charakterizovat vnímání obecně, je však využitelný a výstižný právě na uvedené funkcionální úrovni. |
Klíčová slova: ekologická teorie vnímání, bezprostřední vnímání, zkušenost, prekoncepce |
Drápalová, Lenka (1998). Bezprostřední vnímání - meze a možnosti Gibsonovy teorie. Československá psychologie, 42(3), 270-279.
| |
|
Abstract not available. |
Keywords: ecological theory of perception, direct perception, experience, preconception |
|