Předběžná sdělení Autobiografická čichová paměť |
Cíle. Studie si kladla za cíl zjistit, zda jsou vůně výjimečnými připomínkami osobní minulosti
jedince. Záměrem bylo postihnout vlastnosti autobiografických vzpomínek vybavených pomocí
čichových podnětů a zjistit, jak se liší od vzpomínek vybavených prostřednictvím jiných
senzorických modalit.
Soubor a metody. Výzkumný soubor tvořilo 73 vysokoškolských studentů (42 žen) ve věku od
20 do 28 let. K získání dat byla použita experimentální metoda. Respondenti byli požádáni,
aby si na základě čichových, verbálních nebo vizuálních podnětů vybavili autobiografické
vzpomínky, které následně datovali a hodnotili z hlediska sledovaných charakteristik.
Hypotézy. Autobiografické vzpomínky vybavené pomocí čichových podnětů jsou starší a vážou
se k emočně intenzivnějším a pozitivnějším událostem než vzpomínky vyvolané verbálními
a vizuálními stimuly. Samotné vybavování vzpomínek pomocí čichových podnětů je provázeno
intenzivnějšími a pozitivnějšími emocemi. Vybavování vzpomínek pomocí čichových podnětů
je zároveň vnímáno jako méně snadné.
Statistická analýza. Analýza rozptylu, Pearsonův chí-kvadrát test, párový t-test, faktoriální
analýza rozptylu.
Výsledky. Vzpomínky vybavené pomocí čichových podnětů byly oproti vzpomínkám vyvolaným
verbálními a vizuálními podněty starší a častěji pocházely z období mladšího školního
věku. Respondenti během vzpomínání pomocí čichových podnětů prožívali intenzivnější
emoce a jejich tehdejší emoční prožitek se více přenesl do aktuálního prožívání. Vybavení vzpomínek
pomocí čichovým podnětů bylo ale méně snadné.
Omezení studie. Použitá metoda vedla k vybavení vzpomínek spojených více s pozitivními než
s negativními emocemi. Zjištění experimentu se pojí s nižší ekologickou validitou. |
Klíčová slova: autobiografická paměť,
čich,
Proustův fenomén |
Petra Valkovská, Radka Neužilová Michalčáková (2015). Autobiografická čichová paměť. Československá psychologie, 59(5), 406-418.
| |
Autobiographical odor memory |
Objectives. The purpose of the study was to find
out whether odors are exceptional reminders of
a person’s past. Its aim was to describe qualities
of autobiographical odor memories and investigate
how they differ from memories cued by
other sensory modalities.
Sample and setting. The sample consisted of
73 university students (42 women) aged 20 to
28 years. To obtain the data, the experimental
method was used. Respondents were asked to
recall autobiographical memories for the given
cues either in odor, verbal or visual modality,
and to date and rate these memories in terms of
the examined qualities.
Hypotheses. Autobiographical odor memories
are older and are connected to more emotional
intensive and positive events than memories
triggered by verbal and visual cues. Recalling
of odor-cued memories is experienced as more
emotional intensive and positive. Retrieval of
these memories is rated as less easy.
Statistical analysis. Analysis of variance, Pearson’s
chi-squared test, t-test for paired samples,
factorial analysis of variance.
Results. The odor-cued memories were older
and originated more frequently from the schoolage
(7 to 12 years) than memories in the verbal
and visual conditions. Respondents experienced
more intense emotions during retrieval of odorcued
memories and their past emotional experience
was more reflected in their actual experiencing.
However, retrieval of odor-cued memories
was rated as less easy.
Study limitation. The method led to recalling of
more positive rather than negative memories.
The findings are connected with lower ecological
validity. |
Keywords: autobiographical memory,
olfaction,
Proust phenomenon
|
|