Metodické studie Vnitřní motivace ve sportu měřené
pomocí Škály sportovní motivace
u českých univerzitních studentů |
Cíle. Cílem této studie bylo ověření faktorové struktury vnitřní motivace ve sportu měřené pomocí české verze škály sportovní motivace (SMS – Sport Motivation Scale) u souboru českých univerzitních studentů.
Soubor. Výzkumný soubor tvořilo 229 vysokoškolských studentů s průměrným věkem 22 let
(SD = 2.13 let). Participanti provozovali řadu různých individuálních a kolektivních sportů (počet různých sportů N = 21).
Analýzy. Pro ověření faktorové struktury vnitřní motivace ve sportu byly využity metody explorační i konfirmační faktorové analýzy. Možné meziskupinové rozdíly s ohledem na pohlaví (muži vs. ženy), úroveň sportování (rekreační vs. vrcholová) a frekvence sportování (1 až 2 krát týdně vs. 3 a vícekrát týdně) byly poté analyzovány s použitím tzv. MIMIC (multiple-indicators multiple-causes) modelování.
Výsledky. Explorační i konfirmační faktorová analýza odhalily marginální nesrovnalosti v postulované struktuře, zapříčiněné jednou z položek měřících vnitřní motivaci vědět. Vyloučení této položky vedlo k akceptovatelné shodě tří-faktorového modelu se subkonstrukty: vnitřní motivace vědět, vnitřní motivace něčeho dosáhnout a vnitřní motivace něco prožít. MIMIC modelování neodhalilo žádné genderové rozdíly v žádném ze subkonstruktů vnitřní motivace, a to jak na latentní úrovni, tak na úrovni manifestní(úroveň položek). Totéž platí pro proměnnou úroveň sportování, kde nebyly zaznamenány rozdíly mezi rekreačně a vrcholově sportujícími particianty. Korelace mezi subkonstrukty vnitřní motivace na jedné straně a sociálně tělesnou úzkostí, tělesným sebepojetím a obecným sebepojetím na straně druhé poukázala na možné problémy s konvergentní validitou třífaktorové konceptualizace vnitřní motivace ve sportu.
Limitace. Jednou z možných limitací této studie
je využití relativně malého výzkumného souboru pro potřeby modelování s latentními proměnnými. Průřezový návrh studie může být rovněž považovaný za limitaci, jelikož neumožňuje kauzální inference mezi sledovanými proměnnými a neumožňuje zachytit individuální změny ve vnitřní motivaci a ověřit faktory, které by mohly k individuálním změnám přispívat. |
Klíčová slova: motivace ve sportu,
latentní struktura,
dotazník,
MIMIC modelování |
Ivana Harbichová, Martin Komarc, Lawrence M. Scheier (2019). Vnitřní motivace ve sportu měřené
pomocí Škály sportovní motivace
u českých univerzitních studentů. Československá psychologie, 63(5), 510-525.
| |
Intrinsic motivation in sport measured by the Sport Motivation Scale in Czech university students |
structure of intrinsic motivation (IM) using the Sport Motivation Scale (SMS) in a sample of Czech university athletes.
Sample and setting. A total of 229 undergraduate
students (152 males, 77 females) participated
in this study. The mean age of the research
sample was 22 years (SD = 2.13). Students participated
in a variety of different individual and
team sports (number of different sports practiced
within the sample N = 21).
Statistical analysis. The authors first examined
the SMS factor structure using exploratory
(EFA) and confirmatory factor analysis (CFA)
techniques, and then evaluated possible group
differences in intrinsic motivation based on gender,
competition level, and frequency of physical
activity using a multiple-indicators multiplecauses
(MIMIC) structural modeling approach.
Results. Following exclusion of one problematic
item, the EFA and CFA model fit statistics
favored a 3-factor solution with subscales including
intrinsic motivation to know (IM-K),
intrinsic motivation to accomplish (IM-A), and
intrinsic motivation to experience stimulation
(IM-E). Interestingly, MIMIC modeling revealed
no significant mean or item performance
differences in intrinsic motivation with regard to
gender, both at the latent or manifest indicator
level. The same was true for competition level,
where highly competitive athletes did not differ
in their levels of IM from recreational athletes.
Correlations between IM subscales and social
physique anxiety, physical self-worth, and global
self-esteem highlighted possible convergent
validity issues of the three-factor IM model.
Results reinforce the performance of the SMS
IM factor structure in a sample of Czech university
students, with minimal evidence supporting
cross-cultural or group-level differences.
Study limitations. In order to obtain stable parameter
estimates, latent variable modeling
techniques (EFA, CFA, MIMIC modeling) are
best conducted with relatively large samples and
in the current study the sample was relatively
small. The cross-sectional design does not allow
causal inferences regarding the effects of SMS
on outcomes nor to assess individual change in
IM as well as factors that contribute to change
over time. Future studies may want to rely on
qualitative and/or longitudinal designs in order
to examine developmental trends in IM as well
as the usefulness of the tripartite conceptualization
of IM in sport. |
Keywords: intrinsic motivation,
university athletes,
factorial validity,
MIMIC
|
|