Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543
Aktuální číslo | Vyhledávání | Archiv | Redakční rada | Předplatné | Informace pro přispěvatele
Předběžná sdělení
Prediktory subjektivních zdravotních stesků v dospělosti
Cíle. Cílem předložené studie je posouzení vztahu demografických charakteristik, osobnostních charakteristik, dispozičního optimismu, defenzivního pesimismu a komponent chování souvisejícího se zdravím a míry subjektivně proklamovaných zdravotních stesků českých dospělých respondentů ve věku od 18 do 93 let.
Soubor a metoda. Výzkumný soubor sestával ze 703 osob, z toho bylo 489 (69,6 %) žen. Věk respondentů se pohyboval od 18 do 93 let (m = 35,9; sd = 16,3). Respondentům byla administrována rozsáhlá dotazníková baterie. V rámci předkládané studie jsou využita data ze Škály chování souvisejícího se zdravím (Dosedlová, Slováčková, Klimusová, 2013), Inventáře zdravotních stesků Osecké, Řehulkové a Macka (1998), Life Orientation Test – Revised , LOT- -R (Scheier, Carver, Bridges, 1994), Defensive Pessimism Questionnaire DPQ (Norem, 2002) a Gordon Personal Profile GPP-I (Gordon, 1953, upravil Svoboda, 1999).
Analýza dat. V prvním kroku byla provedena faktorová analýza na položkách Škály chování souvisejícího se zdravím (Principal Component Analysis s rotací Varimax). Výsledky analýzy byly uloženy v podobě faktorových skórů. Ve druhém kroku byla provedena hierarchická regresní analýza s třemi bloky prediktorů.
Výsledky. Osobnostní charakteristiky byly potvrzeny jako nejvýznamnější prediktor zdravotních stesků, vysvětlují společně s demografickými charakteristikami 25,3 % rozptylu míry zdravotní nepohody. Míra dispozičního optimismu a defenzivního pesimismu vysvětluje 3,7 % rozptylu a chování související se zdravím vysvětluje 7,5 % rozptylu subjektivních zdravotních stesků. V nejtěsnějším vztahu k míře zdravotních stesků byla potvrzena duševní pohoda a pravidelný režim. Celkově prediktory vysvětlují 36,4 % rozptylu míry predikované proměnné.
Limitace. Limity studie jsou spojeny především s příležitostným výběrem vzorku, ze kterého vyplývá nižší reprezentativnost souboru vůči populaci. Vzhledem k průřezovému charakteru studie nelze určit kauzalitu vztahů.
Klíčová slova: zdravotní stesky, dispoziční optimismus, defenzivní pesimismus, chování související se zdravím
Jarmila Dosedlová, Helena Klimusová, Martin Jelínek, Iva Burešová (2016). Prediktory subjektivních zdravotních stesků v dospělosti. Československá psychologie, 60(4), 414-429.

Predictors of subjective health complaints in adults
Objectives. The aim of the present study was to evaluate the effects of demographic characteristics, personality characteristics, dispositional optimism, defensive pessimism, and health-related behaviour components on the number of subjective health complaints among Czech adult respondents between the age of 18 and 93.
Subjects and methods. The sample consisted of 703 respondents, 489 (69.6%) female, aged between 18 and 93 years (M = 35.9; SD = 16.3), who completed a large set of self-report measures. The present study summarizes results obtained from the Health Behaviours Scale (Dosedlová, Slováčková, Klimusová, 2013), the Health Complaints Inventory by Osecká, Řehulková, Macek (1998), the Life Orientation Test – Revised, (LOT-R; Scheier, Carver, Bridges, 1994), the Defensive Pessimism Questionnaire (DPQ; Norem, 2002), and the Gordon Personal Profile (GPP-I, Gordon,1953, adapted by Svoboda, 1999).
Statistical analysis. In the first step, the authors conducted a Principal Component Analysis with the items of the Health Behaviours Scale. The results were saved as factor scores. In the second step, a hierarchical multiple regression analysis with three sets of predictors was conducted.
Results. Personality variables turned out to be the strongest predictors of health complaints: Together with demographic variables, they explained 25.3% of variance in subjective healthrelated ill-being. In comparison, dispositional optimism and defensive pessimism explained 3.7% only while health behaviours explained 7.5% of variance in health complaints. The strongest relations were found to promotion of mental health and to lifestyle regularity. All predictors together explained 36.4% of variance in health complaints.
Study limitations. The primary limitation of the study is the use of convenience sample, which may have reduced the degree to which the sample was representative.
Keywords: health complaints, dispositional optimism, defensive pessimism, health behaviour