Výzkumné studie
Sociální a osobní činitelé
celkové životní spokojenosti respondentů v datech
European Quality of Life Survey 2012 (EQLS 2012) |
Cíle a hypotézy. V European Quality of Life Survey 2012 je konstrukt subjektivní pohody
chápán jako komplexní pojem, který lze identifikovat na základě dvou skupin indikátorů – kognitivních
a emocionálních. V pozadí operacionalizace tohoto konstruktu je koncepce E. Dienera (2000), který hovoří o čtyřech komponentách subjektivní pohody – životní spokojenosti ve smyslu globálního posouzení svého života,
spokojenosti s významnými doménami života a pozitivním či negativním prožívání.
Vzorek a statistická analýza. Údaje EQLS 2012, získané na reprezentativním vzorku 43 636 dospělých z 34 zemí, poskytly možnost posoudit v binární logistické regresní analýze efektivnost vybraných sociálních činitelů jako prediktorů celkové životní spokojenosti a současně ověřit, zda se prokáže Dienerem předpokládaný
podíl komponent subjektivní pohody na celkové životní spokojenosti.
Výsledky. Ze šesti sledovaných sociálních činitelů se jako významné prediktory ukázaly čtyři
(průměrná míra nezaměstnanosti; podíl rozvodů v poměru k počtu uzavřených manželství; míra
vnímané korupce vyjádřená Corruption Perception Index a úroveň kriminality vyjádřená ukazatelem
Crime Index). Ze čtyř komponent Dienerova konceptu se všechny projevily jako signifikantní
prediktory celkové životné spokojenosti, přičemž spokojenost s významnými životními doménami a celkový pocit štěstí se jeví jako prediktory nejsilnější. Identifikované vzájemné vztahy komponent však nevykazovaly takovou
míru těsnosti, aby zpochybňovaly jejich samostatné vyčlenění. Výsledky jsou příspěvkem do diskuse o konstituování komplexních sociálních indikátorů, a v tomto smyslu i indikátorů kvality života, ve kterých se budou spojovat heterogenní ukazovatele (objektivní „hard“ i subjektivní „soft“ data) a současně pohledy z perspektivy
různých vědních oborů.
Omezení studie. Jisté limity studie spočívají v tom, že sociální průzkumy nenabízejí prostor
pro hlubší psychologickou exploraci. Tento hendikep vyvažuje možnost analýz, realizovaných
v databázích získaných na reprezentativních souborech populace řady zemí. |
| Klíčová slova: kvalita života,
komponenty životní spokojenosti,
sociální a osobní prediktory subjektivní životní spokojenosti |
Jozef Výrost, Ilona Gillernová (2015). Sociální a osobní činitelé
celkové životní spokojenosti respondentů v datech
European Quality of Life Survey 2012 (EQLS 2012). Československá psychologie, 59(5), 393-405.
| |
| Social and personal factors of aggregate life
satisfaction of respondents in European Quality of Life Survey 2012
(EQLS 2012) data |
Objectives and Hypotheses. In European Quality of Life Survey 2012, the construct of subjective well-being is understood as a complex concept, which can be identified on the basis of two groups of indicators – cognitive and emotional
ones. In the background of operationalization of this construct is the conception of E. Diener (2000) who speaks about four components of subjective well-being – life satisfaction in the sense of global evaluation of one,s life, satisfaction
with important domains of life, and positive or negative experiencing.
Sample and statistical analysis. The EQLS 2012 data obtained from the representative sample of 43 636 adults from 34 countries provided the possibility to assess by the means of binary logistic regression analysis the effectiveness of selected social factors as predictors of the global life satisfaction and to verify simultaneously, if the participation of components of subjective well-being on the global life satisfaction supposed by Diener will prove to be true.
Results. From six followed social factors four showed to be the important predictors (average unemployment measure; proportion of divorces to marriages; measure of perceived corruption expressed by Corruption Perceptions Index, and
criminality level expressed by Crime Index). All four components of Diener,s concept showed to be significant predictors of global life satisfaction, while satisfaction with important domains if life and global feeling of happiness appear as the strongest predictors. However, the identified mutual relations among components did
not show such measure of tightness that would question their separation. The results contribute
to discussion about constituting complex social indicators, and in this sense also quality of life
indicators linking the heterogeneous indicators (objective „hard“ and subjective „soft“ data)
and at the same time perspectives of different scientific fields.
Study limitation. The particular limits of the study can be seen in the fact that social surveys
do not offer space for deeper psychological exploration. This handicap is balanced by the
possibility of analyses, realized in databases obtained from representative population samples
from many countries. |
| Keywords: quality of life,
components of life satisfaction,
social and personal predictors of subjective life satisfaction
|
|
