Badatelská a vědeckoorganizační činnost oddělení
Hlavním úkolem oddělení je dlouhodobě založená badatelská práce v klíčových oblastech analytické filosofie. Základní kritéria jejího hodnocení jsou odvozena z nároků, která tento směr klade na filosofické myšlení: maximální explicitnost a přesnost formulací; zřetelná (a tedy kontrolovatelná) struktura argumentace, která umožňuje racionální diskusi; s tím související neustálá kritická reflexe jazykové a logicko-metodologické stránky filosofické práce. Respekt k hodnotám, které tento proud přinesl do současné filosofie, neznamená ignorování jiných způsobů filosofického uvažování ani obcházení zásady, že vážně míněná filosofická práce musí být založena na důkladné historicko-filosofické reflexi.
A. Aktuální badatelský program
I. Základní linie výzkumu se soustředí na badatelské pokrytí klíčových oblastí analytické filosofie:
- filosofie jazyka (zejména teorie významu, teorie reference, teorie komunikativních aktů, funkce jazyka ve fikčním diskurzu)
- filosofie mysli (zejména naturalismus v teorii intencionality a teorii vědomí, spor externalismu a internalismu o způsob konstituce myšlenkových obsahů, teorie emocí)
- analytická metafyzika (zejména problém osobní identity, teorie materiální konstituce, povaha univerzálií, spor realismu a antirealismu, filosofie prostoru a času)
- filosofie vědy (zejména analýza konceptuálního aparátu speciálních věd, funkce metateoretických pojmů, jako je vysvětlení, potvrzení, model aj., teorie pravděpodobnosti a její aplikace, filosofické problémy humanitních disciplín)
- epistemologie (zejména teorie vědecké racionality, formální epistemologie, evoluční epistemologie)
- etika (zejména evoluční etika, metaetika, aplikovaná etika)
- estetika (zejména teorie fikce, filosofie literatury, filosofie výtvarného umění a metodologie dějin umění)
II. Na této bázi se rozvíjejí dva speciálně zaměřené týmové programy podložené již publikovanými výsledky, grantovými projekty a dlouhodobými mezinárodními kontakty:
- teorie interpretace - interdisciplinárně založený projekt zaměřený na interpretaci promluv v "každodenní" komunikaci, literárních textů a výtvarného umění (Vít Gvoždiak, Tomáš Hříbek, Tomáš Koblížek, Petr Koťátko); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Prague Interpretation Colloquia;
- filosofie a vědecká racionalita - interdisciplinární projekt zaměřený na analýzu konceptuálních a metodologických základů vědeckého myšlení, jazyka vědy a společenských funkcí vědy (Vladimír Havlík, Tomáš Hříbek, Juraj Hvorecký, Timothy Childers, Ladislav Kvasz, Zuzana Parusniková); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Ernst March Workshops;
Badatelské a vědeckoorganizační záměry oddělení jsou podloženy dlouhodobou spoluprací se zahraničními pracovišti, která vyústila ve společných publikacích, v pořádání mezinárodních konferencí, v uzavřených dohodách o spolupráci a v přípravě společných projektů. Mezioborový charakter výzkumu je podpořen účastí oddělení ve Strategii AV 21: členové oddělení koordinují jeden z výzkumných programů Strategie (Formy a funkce komunikace - za účasti 15 akademických ústavů) a tři výzkumná témata. Program badatelské i vědeckoorganizační činnosti oddělení počítá s dalším rozšířením její mezinárodní a mezioborové báze. Totéž se týká dialogu analytické a kontinentální filosofie: složení oddělení, způsob koncipování výzkumných projektů i řada dosavadních výstupů směřuje k překonávání komunikačních bariér mezi oběma proudy.
Ladislav Kvasz a jeho mezinárodní badatelský tým realizují v rámci oddělení dlouhodobý projekt Formální epistemologie - budoucí syntéza podpořený Akademickou prémií.
Charakteristiku individuálních badatelských projektů a jejich výsledků lze najít na stránkách členů oddělení.
Oddělení vzniklo v roce 1990 jako součást obnoveného Filosofického ústavu AV ČR. Jeho počátečním cílem bylo iniciovat systematický výzkum v oblasti, která byla v českém prostředí zastoupena jen prací několika neoficiálně působících autorů. Členové oddělení postupně uváděli do českého kontextu řadu témat, která do té doby nebyla v domácí filosofické produkci předmětem diskusí, zejména:
- filosofie jazyka:
spor mezi deskriptivistickým a "přímým" pojetím reference; struktura a typologie mluvních aktů; projekt intencionální sémantiky; davidsonovský program v teorii významu; wittgensteinovský problém následování pravidla; Lewisova teorie konvence a role konvenčních faktorů v komunikaci; spor mezi internalistickým a externalistickým pojetím konstrukce obsahu komunikativních a myšlenkových aktů; povaha reference ve fikčním diskursu;
- filosofie mysli:
diskuse o mentální kauzalitě po Davidsonovi; implikace sporu mezi psychologickým internalismem a externalismem pro řešení psychofyzického problému; různé formy současného eliminativního materialismu; současná debata o teleosémantice v rámci pokusů o naturalizaci mysli; současné diskuse o tom, zda racionalita je či není nutnou podmínkou intencionality; analýza vědomí v kognitivní vědě - zejména problém naturalizace kválií, propoziční a percepční teorie vědomí, teorie vědomí vyššího řádu; možnosti heterofenomenologie; analýza emocí v kognitivní vědě - zvláště stav diskuse o vztahu emocí k intencionalitě, o vztahu mezi evoluční teorií a teorií emocí aj.;
- analytická metafyzika:
analytická diskuse o univerzáliích a problém vztahu mezi univerzáliemi a abstraktními jednotlivinami; pojetí vztahu mezi univerzáliemi a artefakty po P. F. Strawsonovi; analytická reflexe diskusí o vztahu univezálií a fikčních entit v dějinách filosofie; metafyzika osobní identity po Kripkeovi; kritická reflexe debaty mezi metafyzickými realisty a antirealisty; filosofie času; pojmy emergence, redukce a supervenience;
- filosofie vědy:
filosofie prostoru a času v rámci současné filosofie fyziky (McTaggartův paradox, temporální realismus versus temporální nonkognitivismus, cestování v čase aj.); debata o vědeckém statusu darwinismu v rámci filosofie biologie a kritika různých forem kreacionismu; Feyerabendův ontologický relativismus a teorie relativity; teorie emergence a redukcionismus; Popperův kritický racionalismus, zejména jeho pojetí vědecké racionality založené na principu falzifikace; filosofie humanitních věd, zvláště vliv Popperovy filosofie vědy v metodologii dějin umění; vztah mezi vědeckou racionalitou a tzv. zdravým rozumem;
- epistemologie:
evoluční epistemologie v anglosaské i německé tradici; Popperova epistemologie a její současní kritici a pokračovatelé; formální epistmologie a teorie pravděpodobnosti; současný stav debaty o epistemologii svědectví; Goodmanův "nový problém indukce";
- etika:
současná debata o dopadech darwinismu v etice a metaetice; aktuální stav diskuse o nonkognitivismu v metaetice; aplikovaná etika (konkrétně etika eutanazie);
- estetika:
současné diskuse v analytické filosofii literatury o fungování jazyka ve fikčním diskursu, o vztahu mezi textem a dílem, o roli autorských intencí v identifikaci díla atd; diskuse o ontologii uměleckého díla (literárního i výtvarného) v současné analytické estetice.
Vědeckoorganizační činnost oddělení se soustředila zejména na vytvoření sítě mezinárodních a interdisciplinárních kontaktů. S tímto záměrem oddělení pořádalo sérii mezinárodních konferencí o analytické filosofii v Karlových Varech a řadu návštěv jejích klíčových představitelů: hosty oddělení byli mimo jiné Willard V. O. Quine (který přijal pozvání čtyřikrát), Donald Davidson, Hilary Putnam, Peter F. Strawson, John Searle, Noam Chomsky, Dagfinn Follesdal, John McDowell, Stephen Schiffer, Brian Loar, Jerrold Katz, Paul Horwich, Stephen Neale, Hartry Field, Paul Boghossian a mnozí další. Pro studenty Karlovy univerzity oddělení uspořádalo sérii přednáškových pobytů předních zahraničních analytických filosofů (za podpory Jan Hus Foundation), několik výměnných studijních pobytů (spojených se studentskými konferencemi) v rámci spolupráce s University of Kent a na základě svých mezinárodních kontaktů zprostředkovalo řadě studentů účast na zahraničních akcích či studium na zahraničních univerzitách.
Oddělení zároveň od počátku usilovalo o udržování aktivních mezioborových kontaktů: s tímto záměrem pořádalo v devadesátých letech sérii mezioborových seminářů věnovaných klíčovým pojmům a metodologickým principům relevantním napříč různými disciplínami. Mezioborový a současně mezinárodní základ mají Prague Interpretation Colloquia, která oddělení pořádá od roku 2000: jejich cílem je zprostředkovat diskusi mezi filosofy, estetiky a literárními teoretiky o základních problémech teorie interpretace. Od roku 2012 se konají Ernst Mach Workshops, mezinárodní diskuse s klíčovými osobnostmi současné filosofie vědy. Řada konferencí a dalších aktivit oddělení se uskutečnila mimo rámec těchto pravidelných akcí.
|